Užitková zahrádka zásobí v tomto období naši kuchyni různými druhy zeleniny, ponejvíce rajskými jablíčky a okurkami. Svými plody se začínají chlubit i ovocné stromy. Višeň, která nám již celou svoji úrodu vydala, čeká na prosvětlovací řez zahradnickými nůžkami. Tento měsíc je současně nejvhodnějším obdobím pro tvarování ořešáků. Rajská jablka Patří u nás k nejvíce pěstovaným užitkovým rostlinám, které při troše citlivého přístupu mohou zkrášlovat své okolí. Zatímco sklizeň keříkových odrůd se už v nejteplejších částech naší země pomalu chýlí ke konci, mají tyčková rajčata právě v tomto období nejvíce plodů. Sklizeň nemusíme nutně odkládat, až nám jablíčka úplně zčervenají, ale můžeme je trhat už, když se zbarvují do červena nebo dožluta. Plody trháme i se stopkami, aby déle vydržely. Otrhávání zdravých listů, aby nestínily dozrávajícím plodům, zhoršuje velikost a kvalitu sklizně. Odstraňujeme však žluté nebo na zem spadlé listy, protože by se mohly stát živným prostředím houbovitých chorob. Teprve koncem měsíce vrcholek rostliny zaštipujeme. Sklízíme okurky Právě v srpnu vrcholí sklizeň okurek na otevřené zahrádce. Hospodyňky vynášejí ze sklepa lahve a pouštějí se do nového zavařování. Okurky určené ke konzervování by neměly být delší než 15 cm, ideální velikost je však 6 až 12 cm. Opravdoví labužníci dávají přednost maličkým okurčičkám o délce 2 až 3 cm. Salátové okurky naopak necháváme dorůst do větší velikosti, nejméně 18 cm. Plody sklízíme ještě před dozráním, dokud jsou zelené. Za teplého počasí pamatujme na vydatnou zálivku. Cibule a česnek Nejoptimálnější chvílí pro jejich vytažení ze země poznáme podle toho, že se jim začíná pokládat a žloutnout nať. V době sklizně už má být položená asi u poloviny rostlin. Cibuli pak z větší části zežloutne i slupka. Sklízíme pokud možno za suchého počasí, kdy je možné nechat vytažené rostliny několik dní na záhoně, aby jim zaschly povrchové šupiny a cibule se u tenkého krčku zatáhla. Následuje vysoušení pod přístřeškem, dokud zcela neproschne nať. V poslední době přichází do módy klasické svazování do pletenců, které se po vysušení stanou užitnou ozdobou naší kuchyně. Nedozrálá cibule nebo sklizená za deštivého počasí se nadá dlouho skladovat. Česnek sklízíme a sušíme obdobně jako cibuli. Pro ozdobu ho můžeme splést do copů a zavěsit na suché místo nebo přímo do kuchyně, kde se ovšem musí rychle spotřebovat. Stroužky česneku uložené ve vlhkém sklepě začnou brzo zahnívat. Příliš dlouhé trvání nemá ani pozdě sklizený česnek, protože se brzo rozpadá na jednotlivé stroužky. Vysazujeme nové plodiny Srpen, přesněji jeho prvá polovina, je posledním termínem pro výsadbu jahod, které musí do příchodu zimy řádně zakořenit. Před samotným sázením záhon dokonale zryjeme a pohnojíme doporučenými průmyslovými nebo organickými hnojivy. Na uvolněné záhony po vytrhané zelenině můžeme vysévat petržel pro jarní sklizeň nebo špenát, na kterém si pochutnáme ještě tento podzim. Můžeme rovněž ještě vysazovat předpěstované kedlubny, květák, štěrbák nebo pór. Neosázené záhony v koutě zahrady nemusíme úplně nechat ležet ladem a osejeme je třeba směskou na zelené hnojení. Řez višní Prosvětlovací řez provádíme po sklizni, což je právě v srpnu. Jestliže tento čas třeba z důvodů dovolené promeškáme, můžeme prořezávání ještě odložit na předjaří. Kdybychom však strom neprořezávali vůbec, plodily by po čase pouze větvičky na obvodu koruny, k nimž mají živiny čerpané z půdy stále delší cestu. Tím by se postupně snižovala úroda i kvalita plodů a strom by byl náchylnější k monilióze. Při samotném řezu postupujeme tak, že dlouhé výhonky zkrátíme asi o třetinu, aby pod místem řezu zůstala odbočující větvička. Současně odstraňujeme také konkurenční výhonky nebo větvičky, které nadměrně převyšují korunu. Řídíme se pravidlem, že ponecháváme spíše vodorovně rostoucí výhonky, zatímco větvičky táhnoucí se kolmo vzhůru odstraňujeme. Pravidelně rovněž odřezáváme dlouhé a pokroucené větve vyrážející uprostřed koruny. Při řezání nenecháváme na větvích žádné pahýly, rány po řezu ohladíme a namažeme štěpařským voskem. Vlašské ořechy Na rozdíl od ovocných stromů prořezáváme ořešák ještě v době vegetace, nejlépe v druhé polovině července nebo v srpnu. Nejprve odstraníme odumřelé větvičky v koruně, které odřízneme až na zdravé dřevo. Pokud bychom s tímto zásahem otáleli, pokračovalo by odumírání stále dál, třeba až ke kořenům stromu. Odřezáváme rovněž větvičky, které rostou dovnitř koruny nebo jinak překážejí. U mladých stromků srovnáme řezem i nepravidelnou část korunky. Rány po odříznuté větvi rovněž uhladíme a natřeme štěpařským voskem. -šum-