Mozkem automatických závlahových systémů je ovládací jednotka s časovým nebo průtokovým spínačem dávkování množství vody. Spínač lze ještě spojit s čidlem srážek, a podle jejich aktuálního množství závlahu přizpůsobit či zcela vypnout. Efektivnější je napojení systému na meteorologickou stanici, která vyhodnotí srážky, vítr, rychlost odparu vody a další ukazatele, a v závislosti na nich nastaví zavlažování. Ovládací jednotka přitom nemusí být umístěna nutně v interiéru.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Řídicí jednotka je základ

Systém nezavlažuje zahradu jako celek, v závislosti na výkonu vodního zdroje a rozloze pozemku se plocha rozčlení na zóny či sekce, jejichž zapínání či vypínání buď zajišťuje automaticky časový spínač, nebo je možné přejít na manuální režim. Zavlažovaný pozemek se dělí na menší části podle druhu vysazených rostlin, nutné bývá také v případě nedostatečné kapacity vodního zdroje pro zavlažování celého pozemku.

Náležitosti projektu AZS:

  • Výběr dostačujícího vodního zdroje
  • Rozčlenění zahrady na zóny
  • Výběr nejvhodnějšího zavlažovacího systému
  • Návrh umístění jednotlivých částí sestavy v zahradě

Rozvody a postřikovače

Kompletní vedení potrubí je tvořeno hlavním rozvodem a různým počtem sekcí, jež jsou napojeny na elektromagnetické nebo manuální ventily ve ventilových šachtách. Po otevření ventilů začnou sekce do postřikovačů přivádět vodu. Pomocí vodního tlaku jsou vysunuty nad povrch, po ukončení zalévání se opět ukryjí do podzemních pouzder. Dělí se na sprejové – rozprašovací se stálou výsečí, a rotorové – s otočnou hlavou. Některé umožňují nastavit rádius postřiku.

Několik praktických vychytávek

Praktickým doplňkem zavlažovacího systému jsou vodní zásuvky, které fungují jako zásuvky elektrické a lze je umístit kdekoli v systému. Stačí pak připojit hadici a vodu máme snadno k dispozici.

Na ovládací panel AZS je možné napojit i tzv. kapkovou závlahu neboli mikrozávlahu pro zavlažování skleníků či rostlin a keřů v liniích, které vyžadují zalévání ke kořenům. Kapací hadice je položena po linii nebo okolo keřů či záhonů, je ale možné ji rozmístit po celém pozemku. Je skryta pod větvemi rostlin, vrstvou země nebo pod mulčovací kůrou, a obsahuje bariéru proti prorůstání kořínků, je samouzavírací, samočisticí.

Jak je to s vodou

Aby systém fungoval bezchybně, je nutné zajistit také dostatek vody. Pokud využíváme vodovodní řad, nenapojujeme ho na zahradní kohoutky o malých profilech, kde může docházet ke ztrátám tlaku, vhodnější je napojení těsně za vodoměrem na potrubí s větším průměrem.

Ekonomičtější je samozřejmě využití kopané či vrtané studny a čerpadla. Stejně lze použít jímku na dešťovou vodu nebo jiné zásobníky. Životnost systému je závislá na čistotě vody - pokud ji čerpáme z jiného zdroje než vodovodního řadu, je nezbytné vložit před systém filtraci.

Příště: Automatické zavlažování III. – Sestavení na klíč i stavebnice pro kutily

Foto: AZ Zahrady, Závlaha – AGF Navrátil