Klobouk

Nejdůležitější částí plodnice houby je klobouk. Na spodní straně nese plodnou vrstvu, ve které se tvoří výtrusy. Tvar klobouku se během vývoje plodnice mění. S pokračujícím rozevíráním vznikají například z původně polokulovitých klobouků do šířky vyklenuté tvary. Ve stáří je klobouk mnoha druhů plochý nebo miskovitý. Pokud jsou klobouky už v mládí ploché, v dospělosti pak mají nálevkovitý tvar. Z kuželovitých se vyvíjejí tvary s výrazným hrbolem. V přírodě potkáte i mnohé přechodné formy.

Lupeny

Na spodní straně klobouku lupenatých hub je velké množství tenkých lupenů, které probíhají od třeně k okraji klobouku. Patří k dalším rozpoznávacím znakům. Lupeny bývají husté i řídké. Občas jsou viditelně rozvětvené. Pokud jsou lupeny na řezu kloboukem širší než dužina na klobouku, v popisech jsou označovány jako široké. V ostatních případech jako úzké. Různí se také způsob připojení lupenů na třeň. Mezi lupeny probíhajícími od třeně až na okraj objevíte u většiny lupenatých hub početné kratší lupeny, kterým říkáme lupénky.

Barva lupenů

Může se během růstu houby měnit. Pouze u většiny čirůvkovitých hub a muchomůrek jsou lupeny až do stáří čistě bílé.

V HOUBAŘSKÉM SPECIÁLU JSME UŽ PSALI:

Ostří lupenů

Hrana, která není přirostlá ke klobouku, je srovnatelná s ostřím nože. Ostří je nejčastěji hladké, ale může být i nepravidelné, vroubkované nebo pilovité.

Pevnost lupenů

Jeden z posledních rozpoznávacích znaků. Vyzkoušíte ji tak, že lupeny přejedete prstem, kolmo po jejich směru. Pokud se lehce rozpadají na úlomky, jde téměř vždy o lupeny holubinek. U ostatních druhů hub jsou lupeny poměrně měkké a ohebné.

Rourky a póry

Hřibovité houby mají zespodu klobouku rourky, které se dají oddělit od dužiny klobouku. Houby, jejichž rourky jsou pevně spojené s kloboukem, patří do různých čeledí nelupenatých hub. Ústí rourek nesou název póry a mohou mít zcela jinou barvu než rourky samotné – nejčastěji oranžovou nebo červenou.

Třeň

Od tlustého břichatého třeně u hřibu smrkového až po vláknitě tenoučké třeně některých špiček se můžeme setkat s nejrůznějšími tvary.

Spodek třeně

Velmi důležitý je tvar spodku třeně, tedy části, která se při nedbalém ořezání plodnic nad zemí často přehlédne – může se tak stát příčinou osudné chyby při určování hub. Například hlíza obalená cípatou pochvou, která je důležitým rozlišovacím znakem smrtelně jedovaté muchomůrky zelené, bývá často zanořená tak hluboko v půdě, že je vidět až po pečlivém vyhrabání.

Zbytky obalu plodnice

Pokud mají houby v mládí obal – plachetku – mohou její zbytky zůstávat na třeni v podobě drobných šupinek, vloček nebo prstenců.

Dužina

Při poznávání vlastností dužiny musíte podélně rozříznout nějakou starší plodnici. Teprve pak můžete lépe posoudit odlišnou stavbu dužiny v klobouku a třeni, její barevnost a další znaky.