Strupovitost jabloní a hrušní – tato houbovitá choroba poškozuje listy, květy a následně i plody. Na listech se objevují sazovité skvrny a později opadávají. Spolu s nimi padají i napadené květy a malé plůdky. Větší plody jsou nápadně strupovité, často se deformují a mnohdy i praskají.

První postřik provádíme v době rašení a použijeme některý z přípravků jako Novozir MN 80, Baycor 25 WP, Topas 100 EC, Mythos 30SC, Discus, Dithane DG nebo Clarinet 20 SC. Stejnými přípravky provedeme i druhý postřik ve stádiu růžového poupěte, do třetího se pustíme po odkvětu.

Rzivost hrušně – tato nemoc často napadá stromy v zahrádkářských koloniích, zvláště v místech, kde se vyskytují jalovce. Na jejich listech se objevují rezavé fleky, které se zvětšují, a často lze na rubové straně listů pozorovat světlé bradavičnaté výstupky. Napadené plody bývají zdeformované, praskají a často následně zahnívají.

Chemická ochrana v tomto případě nebývá plně účinná, nicméně lze použít měďnaté přípravky používané proti strupovitosti. K nejosvědčenějším patří Baycor 25 WP, který aplikujeme před rozkvětem a po jeho skončení. Pokud se v blízkosti vyskytují napadené jalovce, které velmi často bývají hostiteli této choroby, je třeba chemicky ošetřit či vykácet i je. Nejúčinnější obranou však bude výsadba odolnějších odrůd jako například Astra, Amfora, Bohemica, David, Erika, Dita, Nela, Madame Verté aj.

ČTĚTE TAKÉ:

Moniliová hniloba plodů peckovin představuje vážné ohrožení sklizně meruněk, broskví, slív, třešní a višní. Napadené plody měknou a na jejich slupkách se objevují hnědé skvrny, později špinavé bílé polštářky uspořádané v soustředných kruzích. Mumifikované plody mnohdy vůbec neopadávají, ale zůstávají na stromech.

Ochrana spočívá především v časné likvidaci mumifikovaných plodů, u náchylných odrůd nebo při poškození plodů kroupami se 2 týdny před sklizní provádí ošetření přípravky Horizon 250 EW, Rovral 50 WP a Rovral FLO.

Moniliový úžeh peckovin – též spála, je choroba, která napadá především meruňky a višně včetně okrasných. Jejich listy postupně vadnou, ale zůstávají na větvičkách, které působí jako spálené. Také napadené květy zůstávají na stromech a vypadají jako poškozené mrazem. Na letorostech napadených stromů se často objevuje klejotok, který postupně proniká do starého dřeva a může vážně poškodit strom. Původcem této choroby bývá houba, která přezimuje v pletivu mumifikovaných plodů, často se však její obětí stávají i mechanicky poškozené větvičky třeba krupobitím.

Ochranný postřik provádíme na začátku kvetení a v době opadávání květních plátků přípravky Rovral FLO, Rovral 50 WP nebo Horizon 250 EW. Aby byl zásah účinný, musíme okamžitě likvidovat napadené větve.

Červená skvrnitost listů švestek je nemoc představující vážné nebezpečí zejména pro slivoně. Způsobuje ji parazitická houba, která přezimuje v napadaném listí, zjara – zejména za teplého a vlhkého počasí se začíná znovu vyvíjet a její výtrusy napadají mladé listy. Na těch se objevují žlutozelené až cihlově červené skvrny s ohraničením, které postupně tmavnou. Napadené listy se deformují a vadnou.

K ošetření stromů lze použít přípravky Novozir MN 80 a Dithane M 45, které aplikujeme 1 až 2 týdny po odkvětu a v případě potřeby během 14 dnů opakujeme. Prevencí je včasná likvidace spadaného listí.

Puchýřovitost švestek – je houbovitá, v poslední době velmi rozšířená choroba, která napadá plody švestek zejména ve výše položených oblastech. Přezimuje v korunách stromů a časně z jara – zejména za deštivého počasí prorůstá do květů a následně infikuje drobné plůdky. Ty většinou rostou daleko rychleji než zdravé plody a často dosahují až dvojnásobné délky. Po čase se pokryjí bělavým povlakem, začínají se deformovat a většinou ani nedozrají. Jejich dužina je tvrdá, nemá žádnou chuť a často uvnitř není ani pecka. Nejohroženější odrůdou, která se u nás stává obětí této nemoci, je domácí velkoplodá švestka.

Napadení stromů lze výrazně omezit pomocí včasných postřiků měďnatými přípravky, jako jsou Champion 50 WP nebo Kuprikol 50. Provádíme je na začátku rašení, když pukají pupeny a po rozevření šištice je vidět jejich světle zelenou část. V silně napadených výsadbách lze přibližně za týden provést další postřik. Pokud přesto nemoc propukne, je nutné všechny napadené plody okamžitě likvidovat.