A tu nás možná napadne: tady by to chtělo zkrátit a vedle by neškodilo prostříhat trošku příliš rychle rostoucí výhony. Neodkládejme tedy svá rozhodnutí na další měsíce, období zimního řezu už začalo.

Nůžky v pohotovosti

Při pochůzkách spící zahrádkou budeme mít dostatek času poznamenat si, který keřík bude třeba prosvětlit nebo jinak upravit řezem. Za mírnějšího počasí, kdy teplota dlouhodobě neklesne pod -3 °C, už můžeme vzít do ruky zahradnické nůžky nebo pilku a rovnou se dát do práce. Ale pozor, v tomto období provádíme řez okrasných stromků a keřů pouze u těch dřevin, jejichž květy se vyvíjejí na silných letorostech. Je to například meruzalka, okrasná jabloň, hortenzie, tamaryšek a další pozdně kvetoucí druhy. Cílem zimního řezu je zajistit rovnoměrný přístup světla k celé dřevině. Je proto třeba prořezat všechny přehuštěné výhony a odstranit hůře vyvinuté konkurenční výhony. Přestárlé a rozpukané dřevo můžeme seříznout až těsně u země. Naproti tomu jednoleté výhony tavolníku, zanice, kaliny a trojpuku smíme v zimě zkracovat jenom slaběji. Do úpravy keříků kvetoucích časně z jara se už nebudeme pouštět. V případě potřeby pouze odstraníme suché větve, ale s většími zásahy počkáme až po odkvětu.

Související články

Okrasné dřeviny potřebují vláhu

Začátkem roku prožívá většina okrasných dřevin období zimního klidu, takže naším úkolem číslo jedna bude pravidelná obchůzka zahrádkou a případné setřásání vlhkého sněhu nebo podpírání větví. V případě bohatší sněhové nadílky můžeme sníh naházet lopatou ke kmenům a vytvarovat z něj mísu, která se stane pravidelným zdrojem vláhy. Nacházíme-li se však v nižších polohách, kde se sníh delší dobu třeba ani neukáže, půdu okolo kmenů rovnoměrně prolijeme několika konvemi vody my. Není to zbytečné, protože i v tomto období nepřestávají dřeviny vypařovat vodu a kořenový bal potřebuje nový přísun vláhy.

Cibuloviny pod kontrolou

Sklep s uskladněnými cibulemi a hlízami pravidelně větráme, aby se zde neusadila houba. Pokud to půjde, vybereme si k tomu polední čas, kdy nemrzne nebo nepadá sníh s deštěm. Pravidelně také kontrolujeme hlízy uskladněných jiřinek, mečíků, hlíznatých begonií a dalších rostlin, zda nejsou napadeny chorobou. Objevíme-li třeba jen zárodky na cibuli nebo hlíze, okamžitě je likvidujeme a postižené místo vydesinfikujeme přípravkem proti houbovitým chorobám.

Současně ale také kontrolujeme, zda nedochází k předčasnému rašení. Pokud objevíme, že začíná předčasně vyrážet zelený výhonek, je to následkem nadměrné teploty a zvýšené vlhkosti. Měli bychom proto větráním tyto parametry upravit nebo hlízy a cibule přestěhovat na sušší místo, kde teplota nepřesáhne 5, maximálně 8 °C. Přijdeme-li pozdě, když už rašení probíhá naplno, máme jedinou možnost. Cibuli nebo hlízu zasadíme do květináče, který umístíme v nevytápěné chodbě. Zde rostlina zůstane až do zmrzlých mužů, kdy ji přesadíme na záhon.

Výsev letniček může začít

Čas kvetoucích letniček je ještě dlouho před námi. Můžeme si však čekání na kvetoucí záhonky o něco zkrátit. Už od konce měsíce můžeme ve skleníku nebo v pařeništi začít s výsevem prvních rostlin. Vybereme si především takové, které potřebují poměrně dlouhou dobu k předpěstování, jako jsou petúnie, begonie, salvie, pantoflíčky, hledíky, voskovky, balzamíny aj. Rozhodneme-li se pro výsev do truhlíčků na okenním parapetu, nemělo by být vedle zapnuté ústřední topení. V přílišném teple se rostliny vytahují a blednou. Takže méně tepla a také vody - raději jen rosit.

Aby se zelenal

Veškeré úpravy zatravněné plochy budeme provádět pouze za déletrvajícího sucha, kdy můžeme vějířovitými hráběmi odstraňovat mech. Na vlhký povrch však raději vůbec vstupovat nebudeme. Stopy v mokré půdě bychom jen velice těžko odstraňovali. Je-li naopak na trávníku mohutnější vrstva sněhu, máme jedinečnou příležitost k vápnění dolomitickým vápencem. Během tání bude postupně prosakovat do půdy a rozloží se zde daleko lépe, než kdybychom ho jakkoliv šetrně rozházeli po holém povrchu.

Titulní foto: Shutterstock.com