Zimní prořezávka není vhodná pro všechny ovocné stromy, peckovice (švestky, višně, meruňky nebo broskvoně) a ořešáky by ji snášely špatně, ale jabloním a hrušním nebo rybízům, angreštům a maliníkům velmi prospěje, a vy si tak na jaře ušetříte část práce.

Proč je třeba stromy prořezávat?

Mladé stromky s řídkou korunou není nutné prořezávat, protože plodí rovnoměrně a v dostatečném množství. Později ale, jakmile se jejich koruna začne zahušťovat novými větvemi, dostává se dovnitř stále méně slunečního světla a také vzduchu. Květy uvnitř koruny často ani nevykvetou nebo nenasadí na plody, takže strom začne rodit pouze na vnějších větvích. Kromě toho jsou-li větve na sebe příliš namačkány, začnou růst křivě, a pokud na sebe narážejí, lámou se, což strom oslabuje.

Větve, které nemají dostatek světla a neproudí k nim vzduch, mohou být také snadněji napadány různými chorobami či škůdci, a pokud na nich vyrostou plody, bývají méně sladké, špatně dozrávají a mají tendenci uhnívat či plesnivět.

Ke každému typu stromu přistupujte individuálně a s citem, vždy si promyslete, jak by měla jejich koruna vypadat, a aby větve byly rovnoměrně rozmístěné. Nebojte se zeptat odborníků v zahradnictvích, kteří vám mohou dobře poradit.

Kdy a jak správně prořezávat?

Správná doba k prořezání stromů je tehdy, pokud se denní teplota pohybuje nad nulou a i noční teplota po prořezávce výrazně neklesá. K prořezávání je vhodné používat zahradnické nůžky. Pokud máte více stromů, doporučujeme koupit elektrické nůžky, které vám výrazně ušetří čas i námahu. Také si můžete koupit speciální nůžky na ovocné stromy, sadařskou pilku a speciální nůž. Důležité je, aby ostří nástrojů bylo vždy dobře nabroušené, protože pak se rány vzniklé po odstřižení budou rychleji zacelovat.

Větve, které mají v průměru více než 2-3 cm, je dobré řezat pilkou a řeznou plochu pak začistit nožem, aby byla hladká a lépe se ošetřovala. Slabší výhonky můžete odstranit nůžkami.

Máte-li na stromku delší větve, je třeba zvolit řez tak, abyste neponechali zbytečně dlouhé pahýly, zároveň ale neřežeme ani v místě, kde větev přisedá ke kmeni. Tomuto místu se říká větevní kroužek a pletivo v něm dokáže ránu rychle zacelit. Ideální je tedy řez kousek za větevním kroužkem. Vždy řežte kolmo ke směru, kterým roste větev. Máte-li silné a velké větve, je třeba je odřezávat postupně, abyste pod vahou odstraňované větve nevylomili dřevo a kůru i z kmene. Můžete přibližně ve vzdálenosti půl metru od finálního řezu větev zespodu naříznout, poté seshora dokončíte řez a větev odstraníte. Výsledný pahýl pak odříznete přesně v místě, ve kterém potřebujete.

Po odstřižení zbytečných větví ošetřete vzniklé rány speciálním balzámem, který můžete zakoupit přímo v zahradnických potřebách. Balzám ochrání strom od vysychání, ke kterému by mohlo docházet, a také zamezí vniknutí spór různých houbových chorob na řeznou plochu. Pokud balzám právě nemáte, lze místo něj použít i latexovou barvu, která se dá později sloupnout.