Jarní péče o růže: jak správně prořezávat a hnojit?

ruze

Autor:

Zdroj: Shutterstock.com

Jak se starat o růže, abyste se co nejdéle mohli radovat z jejich bohatých květů? Základem je správné prořezání, hnojení a zálivka.

Po uplynulé zimě je třeba začít s prvním jarním řezem růží, aby hned od začátku rostliny zesílily a vykvetly v tu pravou dobu. Řez je třeba provádět citlivě, neboť příliš radikálním řezem bychom způsobili, že by rostlina vytvořila výhony mnohem později a také by později vykvetla. Pokud bychom naopak rostliny neprořezávali, výhony by rostly příliš do výšky a rostlinu by oslabovaly. Hrozilo by jí celkové prosychání a v zimě pak skrz slabé výhonky by keře či stromky mohly vymrznout. Nezapomínejme totiž, že na záhonech či v nádobách pěstujeme rostliny, jež jsou vyšlechtěné, a tudíž citlivější než plané růže rostoucí na stráních.

ruze

Zdroj: Shutterstock.com

Správný řez závisí na druhu růže

Když na jaře začnou růže rašit, velmi dobře z rašících oček rozpoznáme, které části rostliny jsou živé a které nikoli. Vždy vyčkejme tedy na tuto dobu. V nižších polohách se růže začnou zelenat již v březnu, ve vyšších polohách s nižšími teplotami to může být až v polovině dubna. Tento předjarní řez je pro velikost růžových keřů i pro intenzitu jejich kvetení zcela zásadní, proto jej proveďme co nejlépe a nejpřesněji.

Vždy u všech keřů vystříháme nalomené a pomrzlé větve. Střih nebo řez provedeme zhruba 5-8 cm nad očkem, a to v kolmém směru. Pozice oček může směřovat ven u hustých keříků a směrem nahoru u růží převislých. Jakmile nám na keři zůstane jen zdravé dřevo, vystříháme ještě velmi slabé větvičky a také zplanělé výhonky, které zpravidla vyrůstají v blízkosti hlavního kmínku. Tyto podnože poznáte tak, že jsou tenké, zelené (hlavní kmínek je zelenohnědý až hnědý), a listy, které na nich vyrůstají, jsou velmi drobné. Mohly by hlavní rostlinu utlačovat, proto je odstraňujeme kdykoli během roku, když se objeví.

Jak řezat různé skupiny růží?

ruze

Zdroj: Shutterstock.com

Čajohybridy, tedy velkokvěté růže dorůstající výšky 50-120 cm řežeme radikálně. Můžeme ponechat například 15-20 cm z metrového keře. Naopak mnohokvětým růžím, jako jsou např. floribundy, ponecháváme alespoň třetinovou výšku, tedy z metrového keře něco kolem 30 cm. Nejméně krátíme polyantky, což jsou také mnohokvěté růže, které dorůstají opět výšky do 120 cm a bývají obsypány desítkami drobných kvítků. Ponecháváme jim zhruba 50 cm výšky po řezu.

Na polovinu zkracujeme také tzv. skalkové růže, někdy označované jako trpasličí nebo miniaturní. Jsou to kompaktní keříčky dorůstající běžně výšky 30-50 cm. Většinou je jen prosvětlujeme a odstraňujeme pouze poškozené větvičky. Zvláštní péči vyžadují stromkové růže, u nichž dbáme na to, abychom zachovali dobře tvarovanou a na všechny strany vyváženou korunu tak, aby se rostlina nezlomila.

ruze

Zdroj: Shutterstock.com

Které růže jsou nejméně náročné na péči?

V parcích a velkých zahradách můžeme najít tzv. půdopokryvné nebo sadové růže. Jejich údržba je nejméně náročná, proto je mají zahradníci a parkoví designéři rádi. Půdopokryvné růže jsou pěstovány zejména proto, aby neprodyšně pokryly půdu a zamezily růstu plevele. Tyto růže se zastřihávají do výšky max. 50 cm a tvarují se tak, aby se nerozrůstaly příliš do stran. Po několika letech se pak provádí jednorázový zmlazovací řez.

Mohutné keře, které mohou dorůst i výšky tří metrů a více a mají květy různých velikostí či tvarů, se zařazují do skupiny sadových růží. Pokud tyto rostliny rostou divoce v přírodě a nikoli řízeně v parcích či zahradách, označujeme je jako botanické růže. U sadových či botanických růží se zpravidla odstraňují pouze zmrzlé, poničené a zahušťující větve a pěstitelé se snaží pouze udržet keř v přiměřeně úhledném tvaru. Také po několika letech se u nich provádí postupné omlazování tím, že se vyřezávají staré výhony a ponechávají se ty mladší.

Pravidelné hnojení nesmí chybět

ruze

Zdroj: Shutterstock.com

Jakmile očistíme růže od materiálu, jímž jsme je zahrnovali na zimu (kompost, drcená kůra, chvojí či textilie), a růže prořežeme, je třeba začít také s přihnojováním. U mladších rostlin stačí přidávat k růžím pravidelně (alespoň jednou měsíčně) kvalitní domácí nebo koupený kompost. U starších rostlin je třeba přidávat i minerální hnojiva. Je možné použít granulované bezchlorové hnojivo, a to přibližně jedna plná hrst ke keři či stromku. To pro jarní hnojení stačí.

Pravidelné přihnojování nepodceňujme, neboť tím rostlině dodáte mnoho potřebných živin a ona se vám pak odmění spoustou nádherných květů .

Komentáře

Načítám komentáře...