Dýně neboli tykve se na našich zahradách i v kuchyních stále více zabydlují a to je dobře. Jsou zdravé, chutné a mají široké využití. Hodí se pro přípravu polévek, můžete je zapékat, využít jako přílohu místo špaget nebo brambor a některé sladší druhy vyniknou v originálních dezertech. Pěstování dýní není nijak náročné a téměř všechny druhy vyžadují stejnou péči.

Jak a kdy dýně vysévat a vysazovat?

Dýně se vyznačují bujným růstem a vysokou plodností, takže potřebují dostatek prostoru a živin, aby mohly vydat více plodů. Výjimku mohou tvořit velkoplodé dýně, kde je naopak dobré odlámat některé plody, aby se síla rostlin mohla soustředit na jeden, maximálně dva plody, a ty nechat vyrůst do maximální velikosti a zralosti.

Vzhledem k množství plodů, které se na jedné rostlině vytvoří, je potřeba, aby dýně měla propustnou půdu s dostatkem humusu a živin. Mnoho zkušených zahrádkářů ji proto pěstuje přímo na kompostu. Není to však podmínkou, stačí jí pravidelně dodávat na záhon živiny, jako např. chlévskou mrvu nebo právě kompost.

Dýním vyhovuje slunečné stanoviště, alespoň částečně kryté před silnějšími větry. Zálivka je samozřejmě také zapotřebí, ale vzhledem k tomu, že tykve mají bohatý kořenový systém, který dosáhne i do větší hloubky, dokážou si závlahu vytáhnout ze země, a proto není nezbytné zalévat je příliš vydatně a často.

Pokud se rozhodujete, zda vysévat semena, nebo koupit sazeničky, pak je vhodný čas pro obojí. Nemusíte se bát, že by semena vyrašila pozdě. Všechny tykve se vyznačují tím, že za dobrých podmínek vyrazí nové rostlinky ze semen velmi rychle, často v růstu předběhnou i již vzrostlé sazeničky, které mohou přesazením z nádoby na záhon utrpět “přesazovacím šokem” a částečně ve vývinu stagnovat. Navíc rostliny ze semen bývají odolnější a můžete si vybrat z většího množství odrůd.

Kdy se dýně sklízejí?

Různé odrůdy mají různou vegetační dobu, většinou se pohybuje mezi 110-130 dny. Vyzrálou dýni poznáme tak, že slupka plodu je natolik tvrdá, že do ní nedokážeme zarýt nehet. Většina dýní nasazuje na dlouhých výhonech na květy a plody postupně, postupně je také sklízíme. Zpravidla je to v období ještě před příchodem prvních podzimních mrazíků. Poslední plody většinou nestačí natolik vyzrát, proto je zpracujeme jako první. Tyto nejmladší plody nemá smysl skladovat, neboť mají tendenci rychle uhnívat.

U plodů, jež budeme skladovat, necháme stopku alespoň 2-5 cm dlouhou, aby plod chránila před průnikem infekce, jež by způsobila plesnivění či hnití. Po sklizení necháme dýně ještě alespoň týden na sluníčku nebo na vzdušném světlém místě, aby ještě dozrály a slupka vytvrdla. Pak můžeme dýně skladovat ve sklepě přes celou zimu.

Na jakou přípravu se hodí jednotlivé druhy?

Hokkaido je lahodná jemná dýně, kterou u nás seženete nejčastěji v oranžové nebo tmavě zelené barvě. Dužina je sladší, proto se dýně hodí do polévek, omáček, místo bramborové kaše jako pyré nebo do sladkých dezertů. Je to jediná dýně, kterou můžete konzumovat i se slupkou. Ta při tepelné úpravě perfektně změkne.

Muškátová dýně se žebrovanou strukturou, od světle oranžové až po tmavě šedou, zelenou či oranžovou s charakteristickým bílým ojíněním. Má podobné využití jako hokkaido. Pokrmům dodá nejen jemnou chuť, ale také vůni muškátového oříšku.

Máslová dýně je skvělá na zapékání, například naplněná masovou směsí, ale opět se hodí do polévek či pyré. Je velmi jemná a voní po rozpuštěném másle. Výborné využití má v koláčích a dalších sladkých pokrmech.

Špagetová dýně, jak už název napovídá, je specifická tím, že dužnina se po tepelné úpravě rozpadne na jednotlivá vlákna připomínající špagety. Proto ji také můžete využít a nahradit s ní klasické těstoviny. Můžete ji však využít i jako zavářku do polévky.

Velkoplodé dýně se příliš nehodí k dlouhodobému skladování. Vzhledem k tomu, že se poměrně dobře řežou a krájejí, jsou využívány jednak jako dekorace na podzimní svátek Halloween, ale hodí se také na sterilování nakyselo jako okurky nebo nasladko jako jablka či hrušky v kompotu.