Vlašské ořechy patří u nás k nejznámějším druhům těchto plodů, jejich původní domovinou však byla Asie a zřejmě i jižní Evropa. U nás však velmi rychle zdomácněly a v našich klimatických podmínkách se jim velmi dobře daří. Jsou oblíbené pro svou výtečnou chuť, pro své využití ve sladké i slané kuchyni. Jejich pěstování není nijak náročné, a přesto se vám odmění bohatou úrodou. Kromě toho ořešáky patří k výrazným krásným stromům, které jsou ozdobou každé zahrady.

Ořešák královský nebo také vlašský (Juglans regia L.) patří k jednodomým rostlinám s jednopohlavními květy. U některých odrůd kvetou na stromě nejprve samčí květy, po nich samičí, u některých naopak a u některých odrůd kvetou obojí květy současně. Rovněž platí, že existují odrůdy cizosprašné, samosprašné nebo jen částečně samosprašné.

Jak ořešáky pěstovat?

Ořešákům sluší pozice solitérů, nicméně lze je pěstovat i v aleji. Důležitá je však dostatečná vzdálenost mezi jednotlivými stromy, a to alespoň 12-15 metrů od sebe. Jsou to rostliny náročné na světlo, proto jim umožněte slunné stanoviště a nevysazujte je v blízkosti domů. Kromě toho, že by je budovy mohly zastiňovat, což by vedlo ke křivení koruny, jež by začala narůstat směrem od domu, kořenový systém stromů, který je velmi mohutný, by mohl poškodit základy domů. Dopřejte jim tedy dostatek místa. Ořešáky je vhodné sázet buď na jaře, nebo právě nyní na podzim.

U mladých stromků tvarujte korunu

Pokud kupujete mladý stromek ze školky nebo ze zahradnictví, pravděpodobně bude mít nerozvětvený kmínek s vrcholovým pupenem. Je však třeba u mladého stromu vytvarovat korunu, a to i podle podmínek stanoviště, kde bude nakonec ořešák stát. Korunka se zakládá zhruba ve výšce 150-200 cm nad zemí, a to z toho důvodu, že jakmile strom vyroste, spodní větve se začnou sklánět k zemi. Pokud by koruna byla založena příliš nízko, visely by až na zem. Během prvních 2-3 let je vhodné pěstovat volně rostoucí korunu se čtyřmi až pěti základními větvemi. V dalších letech pak už není pravidelný zásah do koruny třeba.

Antraknóza ořešáků a jak na ni

Tato houbovitá nemoc je nejčastějším škůdcem, který stromy trápí. Dokáže zničit úrodu i zabít celý strom. Projevuje se zdánlivě suchými, tmavšími skvrnami na listech i slupkách plodů. Listy začnou hnědnout, černat, kroutí se a rychle opadávají. Jakmile se objeví plody, nemoc se přenese i na ně a slupka na nich také rychle zčerná. Plody zpravidla nestačí ani dozrát.

Abyste nemoci předešli, vždy důkladně odstraňte spadané listí a oplodí, neboť v něm spory mohou přezimovat i do dalšího roku a pak se rychle rozmnožit. Houba se šíří v průběhu května a června, kdy teploty vystoupají nad 20 stupňů, proto i brzký jarní úklid stačí, pokud jej nestihnete na podzim.

Jako téměř všem houbám i antraknóze se daří ve vlhku a temnu, proto se snažte korunu prosvětlovat a provzdušňovat případným řezem a na zemi veškeré napadané zbytky včas odklízejte.

Ideální je vybrat si odrůdy, které jsou proti antraknóze odolné, i když ani toto nefunguje jako 100% ochrana. Ale odolnější bývají neroubované stromky. Nesázejte stromy do příliš vlhké půdy ani do blízkosti vody, jezírek apod., nebo někam, kde málo cirkuluje vzduch a drží se vlhko.

Jako poslední šance mohou zafungovat postřiky pomocí fungicidů s obsahem mědi, které jsou vůči přírodě šetrnější než například herbicidy nebo postřiky proti hmyzu. Ty se aplikují na rostlinu během jara dříve, než strom rozkvete. Druhý postřik se provádí těsně po odkvětu. U velkých vzrostlých stromů mohou být postřiky komplikované, nicméně pokud budete provádět každoročně preventivní opatření, s velkou pravděpodobností se této chorobě vyhnete.