Proč si na zahradě založit vřesoviště?

vresoviste

Autor:

Zdroj: Shutterstock.com

Vřesoviště je půvabným zpestřením zahrady, ze kterého se můžete těšit po celou sezonu. Pestré barvy a tvary vřesů, vřesovců, rododendronů a azalek jsou opravdovým potěšením pro oči.

Vřesy, vřesovce a další rostliny, které na vřesoviště lze zasadit, můžete vybírat z mnoha kultivarů a také podle barvy květů či doby kvetení, takže budou záhon zdobit velmi dlouho, zakvétat budou postupně a i po odkvetení v době zimy si některé z rostlin udrží zelenou barvu, která bude svěžím doplněním záhonu.

Vyberte vhodný substrát

Rostliny, které se hodí na vřesoviště, spojuje jedna důležitá věc. Všechny jsou kyselomilné a vyhovuje jim půda složená především z rašeliny. Ideální poměr je rašelina, písek a zahradní zemina v poměru 5:2:1. Zeminu si můžete namíchat sami, ale koupíte ji bez problémů v hobbymarketech nebo v zahradnictvích, kde ji již mají namíchanou právě speciálně pro vřesovištní rostliny. Pokud dáte přednost azalkám a rododendronům, i pro ně lze koupit speciálně namíchaný substrát.

vresoviste

Zdroj: Shutterstock.com

Vřesoviště založíte ideálně tak, že všechny rostliny nasázíte do jednoho velkého záhonu, ve kterém již bude upravený substrát. Jeho vrstva by se měla pohybovat v rozmezí 15-20 cm v místě, kam budete sázet vřesy nebo vřesovce, a dvojnásobek toho v místě, kde budou zasazené azalky a rododendrony, neboť mají hlubší kořenový systém.

Vykopejte tedy na novém záhoně původní zeminu až do potřebné hloubky, část z ní můžete použít na přípravu rašelinového substrátu, pokud ovšem zemina není příliš vápenitá. Máte-li spodní část jámy nepropustnou, nasypte ještě před novým substrátem asi 10-15 cm vysokou vrstvu drenáže.

Jak a které rostliny na vřesoviště sázet

Sazenice vřesů a vřesovců nejsou příliš velké a stačí, pokud je budete sázet asi ve vzdálenosti 20-30 cm od sebe. Během následujících tří až pěti let se rostliny propojí a vytvoří krásné koberce. Díky pestrosti svých barev a různé době, kdy nakvétají, je můžete na vřesoviště vysadit tak, že budou zdobit záhon svými květy od brzkého jara až do zimy.

vresoviste

Zdroj: Shutterstock.com

Sázíte-li do vřesoviště azalky či rododendrony, pak velmi záleží na jejich velikosti. Zakrslé kultivary stačí sázet asi 40 cm od sebe, u větších rostlin pak může být i metr či více. Vždy si ověřte u prodejce, jaké velikosti může daný keř či stromek dorůst. Tyto rostliny také můžete vysadit jako hlavní solitér, pod nímž se bude rozprostírat vřesový koberec.

K výše uvedeným rostlinám lze jako doplňkové vysazovat například některé jehličnany. Ty už nevyžadují tak kyselou půdu, proto není třeba sázet je doprostřed záhonu. Zvolte pro ně spíše okolní stanoviště mimo „kyselý“ záhon. Volný prostor mezi rostlinami pak doplňte mulčovací kůrou či štěpkou.

vresoviste

Zdroj: Shutterstock.com

Vřesy a vřesovce jako nehynoucí ozdoba záhonu

Stálezelené nízké nebo středně vysoké keříky vřesů (Calluna) a vřesovců (Erica) můžete pěstovat jako samostatné keříky nebo jako barevné koberce, jež tvoří základ vřesovišť. Lze je s úspěchem pěstovat v truhlících či květináčích na balkoně, terase nebo i za oknem. Abyste je udrželi v dobré kondici a kompaktní a aby vám bohatě kvetly, je třeba je po odkvětu zastřihnout, a to minimálně o třetinu až polovinu, tedy o délku odkvetlého květenství. Můžete kupovat stále nové rostliny, ale není problém si je namnožit hřížením nebo novými řízky.

Jak od sebe rozpoznáte vřesy a vřesovce? Existuje několik výrazných prvků, podle kterých lze tyto rostliny identifikovat. Vřesy mívají menší, plošší lístky, jež jsou uspořádané ve čtyřech řadách. Barva listů se pohybuje od zelené po žlutozelenou, šedozelenou, a dokonce i načervenalou, zatímco u vřesovců existují pouze zelené odstíny a listy mají spíše tvar jehlic. Květy vřesů mají kalichy, jež jsou delší než koruna a neopadavé po odkvětu, zatímco vřesovce mají drobné kvítky ve tvaru soudečků či zvonků, ve velikosti pouze několika milimetrů.

Komentáře

Načítám komentáře...