Výhoda nákupu na podzim

Ovocné stromky a keře se prodávají v podzimním a jarním období. My vám doporučujeme to podzimní, a to hned z několika důvodů:

  • širší sortiment
  • vhodnější termín pro výsadbu, rostlina do zimy zakoření, využije zimní vláhu a na jaře má rychlý nástup do vegetace
  • není nutný tak radikální řez před výsadbou jako u řezu jarního

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Typ sadby

  • prostokořenná – setkáte se s ní nejčastěji, stromky, které se dobývají ve školce z půdy, jsou založeny v substrátu nebo vlhkých hoblinách i na prodejně. Výhodou je snazší manipulace a transport, nevýhodou možnost zaschnutí či poškození kořenů.
  • kontejnerovaná – u ovocné sadby se s ní setkáme ojediněle, zaplatíte za ni více, ale vysazovat ji, s výjimkou zimy, můžete celoročně a navíc nedochází k poškození kořenového systému.
  • balová – kořeny stromků jsou s částí půdy zabaleny v jutě. Kombinuje výhody prostokořenné a kontejnerované sadby.

Co se dočteme na štítku?

Každý ovocný stromek, keř či polokeř musí být označen štítkem, na kterém je vyznačeno, že se jedná o zdravotně nezávadnou sadbu, a je zde stvrzena příslušnost k ovocnému druhu a odrůdě (znak Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského – ÚKZÚZ a státní rostlinolékářské správy SRS).

Ovocný druh – jabloň, hrušeň, slivoň

Odrůda – např. ´James Grieve´, ´Čačanská lepotica´ aj. Každá odrůda se hodí do jiných klimatických a půdních podmínek, pokud vám není schopen poradit prodejce, můžete si snadno informace zjistit v pomologických atlasech nebo na internetu. U odrůdy by vás mělo zajímat zejména:

  • ranost – např. u jabloní, zda se jedná o odrůdu letní, podzimní, či zimní
  • rezistence (odolnost) – např. u jabloní vůči strupovitosti, u slivoní vůči šarce švestky apod.
  • chuťové vlastnosti – zda jsou plody nakyslé, sladké, tuhé, křehké, mají sklony k moučnatění apod.
  • vzhledové vlastnosti – barva, tvar, struktura a velikost plodu
  • další vlastnosti jako vhodnost a délka uskladnění, možnost zpracování plodů apod.

Podnož – je neušlechtilá část ovocného stromku, na kterou je naroubována (naočkována) ušlechtilá odrůda. V dnešní době se už s pravokořennými stromky nesetkáte, takže orientace v podnožích je naprosto nezbytná. Označení podnoží může vypadat následovně:

J-TE-E – označuje podnož jabloňovou (J), pro jabloně, vyšlechtěnou v Těchobuzicích (TE), množenou vegetativně (E). Obecně jsou vegetativně množené podnože méně vzrůstné, tzn. jsou vhodnější pro nižší kmenné tvary a intenzivní výsadby. Kořenový systém je poměrně mělký, proto mohou některé z nich vyžadovat i doplňkovou závlahu.

B-VA-1 – označuje podnož broskvoňovou (B), pro broskvoně, vyšlechtěnou ve Valticích (VA), množenou generativně – semenem (1). Tyto podnože jsou vzrůstnější, a protože jsou množené ze semene, mají i hlubší kořenový systém, jsou proto vhodnější pro extenzivní výsadby bez doplňkové závlahy pro vyšší kmenné tvary.

O něco komplikovanější je značení u zahraničních podnoží, často mívají slovní označení (např. Colt, Pixy, M9), zde se budete muset obrátit na prodejce.

Kmenný tvar – určuje výšku nasazení korunky. Pokud začneme u těch nejnižších, jedná se o palmetu, vřeteno a zákrsek s výškou nasazení korunky mezi 40 – 60 centimetry, dále čtvrtkmen 90 – 110 cm, polokmen 130 – 150 cm a vysokokmen 170 – 190 centimetrů. Zvláštními kategoriemi jsou špičák, bez založené korunky, a zákrsek s kotlovitou korunkou – u broskvoní.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com; foto: www.sxc.hu