Pro podzimní astry je typické fialové zbarvení, častá je však i bílá či různé barevné přechody. Jak už vyplývá z jejich sounáležitosti s čeledí hvězdicovitých, tvoří květy aster mnohacípé hvězdy, pro naši představu však spíše sluníčka složeného z velkého žlutého nebo oranžového terče paprskovitě olemovaného spoustou dlouhých jazýčkovitých lístků. Lodyhy řídce porostlé střídavými kopinatými listy bývají podle druhu jednoduché nebo větvené a dorůstají rozdílné velikosti od 25 cm do 1,5 m. V průměru však podzimní astry dosahují výšky kolem 70 cm.

Tyto bohatě kvetoucí rostliny patří k rodu zahrnujícímu přibližně 250 druhů vytrvalých i jednoletých bylin i polokeřů rostoucích na nejrůznějších lokalitách od vlhkých lesních mýtin až po suché kamenité stráně. Setkáme se s nimi v Číně, Jižní Africe, nejvíce druhů se však vyskytuje v Severní Americe, odkud pocházejí i pozdně kvetoucí astry. Do Evropy byly dovezeny v 18. století, kde si je oblíbili zejména němečtí pěstitelé. Pro zahradní účely byly vyšlechtěny stovky nových kultivarů lišících se velikostí, barvou a tvarem květů.

ČTĚTE TAKÉ:

Květenství

Pozdně kvetoucí astry se vyznačují bohatě rozvětveným květenstvím, které se objevuje ke konci srpna a vydrží po celé září a větší část října. Řada opozdilců však hýří barvami ještě v listopadu. Kromě nich samozřejmě existují astry kvetoucí na jaře a v létě.

Pěstování

Astry najdou, vzhledem ke své rozmanitosti, uplatnění v každé zahradě. Mohou růst jako solitéry, ve smíšených trvalkových záhonech, keřových výsadbách, ale též na skalkách nebo v přírodních partiích napodobujících původní stanoviště. Vhodnými společníky pro ně bývají chryzantémy.

Podzimní astry potřebují vzdušné a dobře osluněné místo chráněné před větrem, ve stínu bývají napadány houbovitými chorobami. Dopřejme jim výživnou, středně těžkou a dobře propustnou zem, která bude trvale vlhká. Nižší rostliny lépe rostou ve vápnité zemině.

Dejme si také pozor na vítr a vyšší rostliny raději vyvažme. Na podzim nebo z jara je třeba vytrvalé astry těsně nad zemí seříznout.

I když se většinou jedná o otužilé rostliny přivyklé našim podmínkám, není od věci zahrnout povrch půdy na zimu mulčovací kůrou.

Množení

Astry se nejlépe množí jarním oddělováním trsů s bujnými výběžky. Výsev provádíme z jara nebo na podzim do studeného pařeniště. Pouze několik desítek druhů škůdců, jako např. háďátko zhoubné, poškozuje rostliny.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com