A jdeme sklízet!
Podzimní sklizeň
Nejprve je třeba sklidit plodovou zeleninu, kterou rozhodně nesmíme nechat přejít mrazem. Začněme třeba od pozdních fazolí. Okamžitě po sklizni je můžeme využít k přípravě celé řady tepelně i za syrova zpracovaných pokrmů, popřípadě je zavařit do konzerv nebo nechat důkladně proschnout a uložit na suchém místě pro pozdější využití. Spolu s nimi by měly zavčas opustit záhon i tykve. Keříkové odrůdy sklízíme ke konzumu zpravidla v období mléčné zralosti semen, kdy dosahují hmotnosti okolo jednoho až dvou kilogramů. Plazivé odrůdy naproti tomu můžeme sklízet, až budou dosahovat váhy 40 až 60 kg. Plné zralosti dosahují po vybarvení, kdy jsou vhodné na kompoty a proslazování ovoce.
Dozrají i doma
Rajská jablíčka už venku také moc nepovyrostou. Pokud máme hodně obalený keřík zelenými plody, můžeme jejich pobyt na záhoně prodloužit pomocí fóliových krytů, ale při výraznějších nebo dlouhodobých poklesech teplot uděláme lépe, když je otrháme ještě zelené a necháme v místnosti dozrát. Nebudou sice mít už tolik vitaminů, ale na chuť nemusí být zdaleka špatné. Při menším množství je rozložíme v jedné vrstvě na mísy, při větším třeba na polyetylénovou fólii, kde postupně dozrají. Můžeme je otáčet, aby se vybarvovaly stejnoměrně. Lze ovšem sklidit i celé keříky a pověsit je i s plody na teplejším místě, kde dozrají. Kdyby se nám to přece jenom moc nedařilo a plodům se začala scvrkávat kůra, nemusíme ještě zoufat a rozvaříme je na kečup.
ČTĚTE TAKÉ:
- Rychlokvašky – dva návody na výrobu
- Klasické zavařované okurky. Jak na to?
- Univerzální návod na zavařování
Jdeme na košťálovou zeleninu
Podzimní sklizeň
Z košťálové zeleniny bychom měli nejprve sklidit květák, který je nejcitlivější na mráz. Protože se nedá dlouho skladovat, měli bychom co nejdříve začít s postupnou sklizní. Do příchodu mrazů bychom měli dostat pod střechu i kedlubny. Mírně narušené zkonzumujeme ihned, zdravé bulvy založíme do nádoby do písku ve vyvezeném pařeništi nebo v chladném sklepě.
Brokolice, kapusta, bílé, červené a čínské zelí snesou i teploty pohybující se mírně pod nulou, a proto je můžeme sklízet až ke konci měsíce. Bez obav můžeme na záhoncích ještě ponechat kadeřávek a růžičkovou kapustu, která teprve po promrznutí dostává tu správnou chuť. Chceme-li, aby její růžičky byly v době sklizně co největší, máme na začátku měsíce poslední příležitost podpořit jejich růst odstraněním koncového výhonu.
Jak si poradíme s kořenovou zeleninou?
Červenou řepu sklízíme postupně a nemusíme to zvládnout k žádnému přesnému datu. Rozhodně bychom to však měli stihnout do příchodu mrazů. Postupujeme tak, že ze země vytrháme celé bulvy, kterým následně ukroutíme listy. Pokud kořeny okamžitě nezpracujeme, uložíme je v nevytápěném sklepě do bedýnky s vlhkým pískem. Během uskladnění kontrolujeme, zda nám nevyschl, protože bulvy červené řepy v suchém prostředí rychle vadnou.
Podzimní sklizeň
Zimní ředkev budeme sklízet podle obdobných pravidel jako řepu. Pro přímou konzumaci je postupná sklizeň dokonce výhodnější, protože nám zaručí pravidelný přísun čerstvé zeleniny. I tuto zeleninu však musíme do příchodu mrazů odstranit ze záhonů. Vytrháme celé rostlinky, kterým následně ukroutíme listy, a uložíme je ve sklepě do nádoby s pískem, aby nezvadly.
Ředkvičku je také třeba sklidit do příchodu mrazů, k dlouhému skladování se však nehodí. Proto ji uložíme v chladném prostředí i s listy, které odstraníme až před konzumací.
Černý kořen sklízíme obvykle až na konci měsíce, ale můžeme ho na záhonku klidně nechat až do jara, protože je mrazuvzdorný. Jestliže se rozhodneme pro letošní sklizeň, postupujme při vyrývání opatrně. Kořeny této rostliny jsou křehké a snadno se lámou. Vyryté rostliny uložíme co nejdříve do bedýnky s mírně vlhkým pískem, aby nevyschly, a přemístíme je do pařeniště nebo nevytápěného sklepa.
Sejeme a sázíme
Podzimní sklizeň
Už nyní, na konci letošního vegetačního období je třeba myslet na příští rok. Vždyť právě teď nastává vhodný okamžik pro výsev petržele pro přezimování. Využijeme k tomu znovu obdělaný záhonek s lehčí humózní půdou, obsahující dostatek vápníku. Pokud chceme půdu prohnojit, rozhodně nesmíme použít chlévský hnůj! Pak vyhloubíme 2 cm hluboké řádky, vzdálené 25 cm od sebe, kam pravidelně roztrousíme semínka a zahrneme. Jakmile rostlinky vzejdou, vyjednotíme je alespoň na vzdálenost 5 cm. Brzo na jaře, až bude jasné, které rostliny přečkaly, ji můžeme rozšířit na 8 až 12 cm.
V tuto dobu rovněž jednotíme dříve vysetý zimní salát na vzdálenost 25 až 30 cm nebo vpichujeme předpěstované sazeničky ve stejném rozmezí do sponu. Vhodné jsou lehčí humózní půdy na slunném místě.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com