Během ostatních částí roku ho dost možná mineme bez povšimnutí, ale s příchodem chladivých plískanic začne ztrácet listí a na řídnoucích větvích se objeví visící hnědočervené spirálky pokroucených luskovitých plodů, vrtících se ve větru jako myší ocásky. Bývají až 45 cm dlouhé a 4 cm široké a ukrývají řadu tuhých čočkovitých semen, která se dají jíst a mají i léčivé vlastnosti.
Dřezovec
Tento strom dorůstá výšky od 20 do 30 m, má rozložitou pravidelně větvenou korunu a jeho kmen je pokrytý tmavošedou – později se odlupující borkou. Střídavé listy jsou jednoduše zpeřené s 20 až 30 protáhlými kopinatými lístky, které někomu mohou připomínat akát. Na mladých výhoncích pak bývají listy dvakrát zpeřené s 8 až 14 znovu dělenými lístky. Kvete menšími hrozny žlutozelených kvítků, které však nejsou tak nápadné jako plody. Naší pozornosti ale určitě neuniknou větvené trny vyrůstající jednotlivě nebo ve svazcích na větvích i samotném kmeni. Jsou pichlavé jak jehla a dorůstají délky až 20 cm. Ostatně podle legendy byla z větví trnovce spletena i Kristova koruna. Kdo ví?
ČTĚTE TAKÉ:
- Hydroponie - pěstování rostlin bez zeminy
- Kopřiva krášlí i léčí
- Mochnička, jasně žlutá jarní bylinka
Dřezovce náležejí k rodu obsahujícímu přibližně 14 druhů opadavých a obvykle trnitých stromů pocházejících z vlhkých lesů Asie, Severní Ameriky a tropických oblastí Afriky. Na začátku 18. století se zásluhou mořeplavců objevily i v Evropě, kde byly jako okrasné dřeviny pěstovány v parcích a velkých zahradách. Vznikla i řada kultivarů bez trnů.
Květenství
Dřezovec
U nás většinou v červenci a srpnu, pak se objevují páskovité lusky, které se do října vybarvují od žlutozelena do červeno až tmavohnědých odstínů.
Vlastnosti
Mnohé části dřezovce mají léčivé účinky, které znalo již původní obyvatelstvo. Například severoameričtí indiáni využívali pupeny tohoto stromu při poruchách zažívání a z jeho kůry připravovali čaj proti černému a běžnému kašli, planým neštovicím nebo horečce. Američtí osadníci pak mleli jeho semena na kaši, ze které připravovali nápoj podobný pivu, nebo je pražili coby náhražku černé kávy. Dnes se používají semena dřezovce jako rovnocenná náhrada čočky, vaří se do změknutí a přidávají do polévky či k zelenině. Sladce chutnající dužina, která semena obklopuje, se dá jíst jako pochoutka za syrova, nebo se přidává do marinády či k masům pro sladkokyselé pokrmy. Je pouze třeba sebrat plody ještě před zralostí, než stačí zhnědnout. Pokud je necháme ztvrdnout, můžeme si je pozlatit či postříbřit a pověsit o Vánocích na stěnu místo jmelí.
Pěstování
Dřezovec
Dřezovec je vhodný do parků či větších zahrad. Díky mohutnému kořenovému systému sahajícímu do hloubky je značně odolný proti větru, a lze jej proto pěstovat jako solitérní dřevinu. Potřebuje vlhčí, dobře propustnou a výživnou půdu s nižším obsahem dusíku, takže pozor při hnojení. Na pH už tolik nezáleží, snáší jak extrémně kyselé, tak alkalické půdy. Řez provádíme koncem zimy nebo v předjaří tak, že odstraňujeme pouze vybočující větve, abychom zachovali tvar koruny.
Množení
Stratifikovanásemena vyséváme na podzim do nádob ve studené a světlé místnosti, vzešlé semenáčky vysazujeme s neporušeným kořenovým balem během jara až léta. Kultivary množíme štěpováním pomocí oček v létě.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com