Řez ovocných stromů: slivoně

Řez ovocných stromů
Zvětšit fotografii

Autor:

Slivoně neboli švestky a slívy patří mezi peckoviny. Na zahradě určitě pěstujete i další peckoviny. Pročtěte si také články o třešních a višních. V tomto návodu se zaměříme na slivoně. Stejně tak, jak budete prořezávat a udržovat slivoně, můžete i mirabelky a renklódy.

Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2 až 3letém dřevě. To při řezu vždy zohledněte. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.

Řez ovocných stromů

Autor:

Řez, který budete nejčastěji u slivoní provádět, bude řez zabraňující bujnému růstu. Podle délky nových přírůstků budete provádět řez udržovací. Udržovací řez se provádí při vegetativním přírůstku o délce min. 40 cm, optimálně 60 cm. Pokud je délka přírůstků menší, budete provádět pouze řez zmlazovací. Ze začátku, po vysazení stromu budete řezem tvarovat správný tvar koruny. To je nejdůležitější fáze, abychom strom správně zapěstovali. Jakmile bude strom stárnout, budete ho udržovat zmlazovacím řezem.

Již při zakoupení slivoně si vybírejte pěkný základ pro budoucí korunu. Pokud slivoň vysadíte na podzim, pak řez provádějte až na jaře. Pokud ale slivoň zasadíte na jaře, můžete ji hned upravit řezem.

Jak by měla vypadat správná koruna

Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.

ČTĚTE TAKÉ:

Výchovný řez

Provádí se v prvních letech. Je třeba nastavit správný tvar koruny. Určitě tuto fázi nepodceňujte, ať založíte zdravý, odolný a pravidelně plodící strom. U výchovného řezu postupujeme takto: podíváme se na stromek s odstupem a určíme si tři až čtyři větve, které jsou od sebe dostatečně vzdáleny. Tyto větve ponecháme a ty budou tvořit kostru koruny, tzv. kosterní větve. Dbejte na to, aby tyto větve nevyrůstaly z kmene v ostrém úhlu. Dalším krokem zarovnejte výhony z prvního patra koruny. Aby byla koruna stejnoměrná, výhony ze spodní části koruny, z prvního patra, musí být seříznuty do jedné roviny. Seřízněte opravdu všechny výhony stejně, aby se do nich nalila síla stromu rovnoměrně, a všechny dorůstaly současně.

Udržovací řez (zmlazovací řez)

Udržovacím řezem zmlazujeme strom. Tento řez provádíme na počátku kvetení slivoní každoročně. Je to nejvhodnější čas proto, že se nejlépe zacelují řezné rány. Řezné rány vždy ošetřete ochranným nátěrem. Zakracujeme výhony delší než 60 cm. Pokud nebudeme udržovací řez provádět, pupeny se v dolní části větví změní na spící a strom nebude plodit na snadno dostupných místech. Řezem tedy snižujeme korunu stromu. Pokud strom dorůstá pouze o 40 cm a méně, pak provádíme pouze průklest a vyštipujeme konkurenční výhony, výhony, které rostou do koruny stromu, a výhony, které si navzájem stíní nebo zbytečně zahušťují korunu.

Řez ovocných stromů

Autor:

Jestliže tento stav přetrvává a strom má pouze malé přírůstky, a tím se snižuje jeho plodnost, pak je potřeba provést celkově zmlazovací řez koruny. Tímto řezem zkrátíte hlavní větve o 50-100 cm na dvou až tříleté dřevo.

Při výrazném zmlazování stromu dodržujeme zásady Zahnova řezu, o kterém jsme psali v článku o řezu višní.

Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřezejte větve o větším průměru než 3 cm.

Rozdíl mezi slivoní do sadu a do malé zahrady

Do velké zahrady a sadu je vhodný pyramidální tvar koruny s kosterními větvemi pod úhlem 120°. Do malých zahrad udržujeme slivoň jako zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu. Slivoň tak bude mít svůj typický rozevlátý tvar.

Jak poznáme, co vlastně pěstujeme

  • Slívy – mají plody menší a kulovité. Pecka nejde lehce od dužniny. Pecky plodu jsou malé a oválné.
  • Švestky – jsou purpurové až fialové, mají protáhlé a špičaté obě strany plodu. Pecka jde lehce od dužniny. Pecka švestek je protáhlá a špičatá na obě strany. Je plochá.
  • Pološvestky – mají měkčí dužninu a jsou kulatější než švestky pravé.
  • Mirabelky – jsou výborné, sladké. Pokud rostou také planě, mají plody žluté a červené. Tyto se nazývají myrobalán. Mirabelky mají kulovité žluté plody. Pecky mirabelek jsou malé a jdou lehce od dužniny.
  • Renklódy – mají kyselou slupku, kterou nelze loupat. Pecky jdou lehce od šťavnaté dužniny. Jsou jako med sladké, velké, kulovitého tvaru.

Článek vznikl ve spolupráci s Semena-rostliny.cz a Pestovani.in

Titulní foto: Thinkstockphotos.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Pěstování
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

rady

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na návrh a realizaci zahrady?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace zahrad,zahrada,stromy.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Návrh a realizace zahrady u rodinného domu, Návrh a realizace zahrady u rodinného domu, Rekonstrukce zahradního jezírka.