Ty tvoří pravidelné růžice, z jejichž vrcholu vyrůstají nové stočené listy, zatímco staré odspodu opadávají a zůstává holý kmínek. Ten se s každým shozeným listem postupně vytahuje, takže starší rostliny působí jako palmičky s vybarvenou korunou.

Cordyline patří k nevelkému rodu složenému asi z 15 druhů stálezelených keřů nebo trvalek se zdřevnatělým stonkem. Rostou na nechráněných svazích, houštinách i otevřených lesích Přední Indie, Malajska a Polynésie, chladnomilné druhy též na severovýchodě Austrálie či Nového Zélandu. Vyznačují se sladce vonícími miskovitými květy se šesti korunními plátky o průměru 6 až 10 mm, kterých se ovšem v domácích podmínkách dočká jen zkušený pěstitel. Laici si tuto rostlinu často pletou s dracénou, která má kromě vzhledu prakticky stejné nároky na pěstování, liší se pouze bílými bulkovitými kořeny.

ČTĚTE TAKÉ:

Květenství

Většinou během léta, po květech se objevují kulaté bobule, v původních podmínkách dorůstající až tří nebo dokonce 8 cm.

Pěstování

Dračinka je teplomilná rostlina, která by ani v zimě neměla mít nižší teplotu než 18 °C. Umísťujeme ji na světlém místě chráněném před přímými slunečními paprsky.

V létě vydatně zaléváme, v misce však nemůže stát trvale voda, aby nedošlo k uhnívání kořenů. Od února do listopadu hnojíme jedenkrát za měsíc vícesložkovým hnojivem, v průběhu prosince a ledna hnojení vysadíme a omezíme také zálivku.

Na jaře - přibližně po dvou letech přesazujeme rostlinu do maličko většího květináče, substrát namícháme ze stejných dílů rašeliny, listovky a kompostu.

Nízkou vlhkost vzduchu nahrazujeme rosením nebo otíráním listů vlhkou houbičkou.

Množení

Nejlépe pomocí vrcholových řízků s delším - asi 7 cm - stvolem. Odebíráme je na jaře a zapichujeme do směsi stejných dílů rašeliny a písku, kde koření při vyšší teplotě okolo 30 °C. Odnože můžeme nechat zakořenit ve sklenici s vodou, do které lze přidat trochu dřevěného uhlí.

Semena vyséváme na jaře při teplotě kolem 16 °C.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com