Výsadba ovocných stromů může začít

Bydlení
Zvětšit fotografii

Autor:

Tu zastřihnout, tu zasadit, tu přihnojit... V březnu už je potřeba věnovat se ovocné zahradě naplno a otálení se tu nevyplácí.

Jarní úklid

Bydlení

Autor:

S očekávaným příchodem jara je třeba dát celou zahrádku do pořádku. Prohlédneme proto znovu koruny stromů a odstraníme zapomenuté „mumie“ a odřežeme všechny zaschlé větve. Definitivně odstraníme lepové pásy a drátěným kartáčem očistíme kůru. Pokud jsme tak neučinili bezprostředně po sklizni, odstřihneme u maliníků dvouleté odplozené pruty nebo zaschlé konce jednoletých výhonů. Všechen spadaný odpad shrabeme a zlikvidujeme. Protože může obsahovat řadu škůdců, nepoužijeme ho na kompost, ale uložíme do vykopané jámy a zasypeme vápnem. Až budeme hotovi, odhrneme od kmenů nakopčenou zem a pohnojíme stromky kompostem spolu s průmyslovými hnojivy.

Ošetřit bude třeba i jahody. Koncem měsíce je očistíme od zaschlých listů a pohnojíme Cereritem. Po oschnutí půdy už můžeme začít i s vysazováním nových trsů. Ochranu přezimujícího jižního ovoce nebudeme zatím definitivně likvidovat, mohly by ho ohrozit prudké výkyvy počasí. Můžeme sice již odstranit polystyrenové kryty a jiné masivní zástěny, ale ochranu ze smrkových větví nebo plátěných závěsů dosud raději ponecháme.

ČTĚTE TAKÉ:

Výsadba řízků

V tuto dobu sázíme řízky ovocných dřevin, které jsme si odřezali a založili během zimních dnů. Nejlépe se ujmou na záhonku s lehčí humózně písčitou půdou a přídavkem rašeliny, kam je vysadíme do řádku v rozmezí cca 10 cm na vzdálenost 20 až 30 cm od sebe. Řízky sázíme kolmo nebo mírně šikmo do takové hloubky, aby horní pupen zůstal nad zemí. Po vysazení je třeba věnovat řízkům pravidelnou pozornost, aby do podzimu měly řádně vyvinuté letorosty, a my jsme je mohli vysadit na trvalé stanoviště. Zejména je třeba hlídat vlhkost půdy, která by nikdy neměla úplně vyschnout.

Jižní ovoce

Bydlení

Autor:

V březnu a dubnu začínáme rovněž vysazovat ovocné stromky. Bude to především teplomilné ovoce, jako jsou meruňky a broskve, které by bez řádného zakořenění špatně snášely zimu. Vybereme si k tomu stálejší počasí, kdy půda již nebude promrzlá a teplota vzduchu se bude pohybovat nad 5 °C.

Před vysazením do dobré půdy je třeba se podívat na kořenový bal a odstranit všechny zaschlé a poškozené kořeny, čímž dosáhneme rovnováhy kořenové soustavy. Před samotnou výsadbou stromku prospěje, když ho na několik hodin namočíme do kbelíku s odstátou vodou. Aby se dřevina lépe ujala, je dobré okamžitě po zasazení provést výchovný řez, kdy ponecháme jen tři až čtyři boční výhony, které zkrátíme o jednu třetinu. Po zkrácení by měla být všechna ramena přibližně stejně dlouhá a poslední pupen směřovat ven. Střední výhon neboli terminál necháme přečnívat nad bočními rameny, ze kterých později vyrostou kosterní větve.

A opět řežeme

V případě, že jsme již letitými pěstiteli jižního ovoce, nastává nám právě teď vhodný čas k výchovnému řezu mladých broskvoní. Osamocené stromy většinou zapěstováváme na tzv. dutou korunku, kdy odstraníme střední větev a ze silnějších postranních větví vytvoříme korunu tak, aby větve při pohledu seshora mezi sebou svíraly pravý úhel.

Zvýšenou pozornost budeme věnovat i zkracování plodových výhonů, protože u broskvoní jich existují tři druhy, pouze jedny však plodí kvalitní ovoce. Jsou to ty, kde vyrůstají vedle sebe smíšené listové i květní pupeny. (Listové jsou špičaté – od počátku nazelenalé, květní menší a kulaté.) U smíšených výhonů vyrůstají na spodní části listového pupenu obvykle dva malé pupeny květní. Těm také říkáme pravé výhony a při zkracování necháváme delší větvičky s pěti až osmi očky. Výhonky pouze s listovými nebo jenom květními pupeny pak zkracujeme poněkud razantněji na pouhá dvě očka.

Ochranný postřik

Bydlení

Autor:

Ať se nám to líbí nebo ne, přibývá čím dál tím více chorob, které napadají ovocné dřeviny. Při silnějším výskytu se řada stromů už sama nedokáže bránit, a je třeba sáhnout po chemických přípravcích. V tuto dobu to nejspíš bude Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP, které používáme při ošetření broskvoní proti kadeřavosti. Sledujme proto bedlivě, až se začnou nalévat pupeny a nastane příhodná doba k zásahu. S jedním postřikem obvykle nevystačíme a zvláště za chladného počasí je dobré ošetření po 10 až 14 dnech dvakrát až třikrát opakovat. Definitivně bychom pak měli se stříkáním skončit nejpozději v době květu, později už bude zcela neúčinné.

Pozornost je třeba věnovat také angreštu, na kterém se v minulém vegetačním období vyskytlo americké padlí. Tato parazitická houba přezimuje v napadených částech rostliny – především v pupenech ve formě podhoubí nebo plodniček, odkud se za vegetace šíří pomocí nepohlavních výtrusů. Ochranný postřik v oblastech častého výskytu provádíme ještě před začátkem květenství pomocí přípravků Beaton 25 WP, Karate LC nebo Rubigan 12 EC. V případě, že se tato houbovitá choroba u nás ani v okolí v minulosti nevyskytla, provedeme preventivní ošetření až po odkvětu, kdy dvakrát až třikrát aplikujeme některý z přípravků v pěti až desetidenních intervalech.

Stejnými prostředky ošetříme i černý rybíz, tentokrát však až před sklizní. Pak ovšem musíme bedlivě sledovat ochranné lhůty, což je docela nepříjemné opatření a sáhneme k němu pouze v nutném případě. S preventivními postřiky v nenapadených oblastech proto můžeme klidně počkat, až budeme mít ovoce pod střechou.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Pěstování
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte šikovnou firmu na zhotovení pergoly?

Zadejte si poptávku v kategoriích: pergoly,zahrada,květiny.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Pergola, altán 3,5x3,5m, pergola, Pergoly, balkon, okenice.