Je to snazší, než se zdá. Rostlinky můžete pěstovat jak v hliněných, tak v plastových nádobách. Hliněné jsou více prodyšné, ovšem i samy o sobě těžké, plastové jsou lehčí a odolnější, ale náchylnější na vlhkost. Plastové nevypadají tak dobře, ale jsou trvanlivější a lehčí. Navíc dnešní truhlíky se už umí zavlažovat samy.
Řez samozavlažovacím květináčem
A to je dost důležitý aspekt, zvlášť u zeleniny, která spotřebuje opravdu hodně vody. „Samozavlažovací systém pečuje o to, aby měly rostliny dostatečný přísun vody, ale zároveň je chrání před přemokřením, které způsobuje uhnívání kořínků,“ vysvětluje Lenka Novotná ze společnosti Plastia, která se na výrobu samozavlažovacích truhlíků a květináčů specializuje. Navíc nemusíte dát přednost čistě funkci před dekorací. Například truhlík Mareta je velice stylový, různě barevně kombinovatelný, a přece velice praktický.
Samozavlažování v truhlících umožňuje pěstovat na balkonech opravdu téměř cokoliv. „Nemusíte se bát na víkend odjet, stačí doplnit nádobku na zásoby vody a truhlík už vše zařídí,“ uklidňuje Lenka Novotná. Každá rostlina si sama vezme tolik vody, kolik potřebuje.
Kořenová zelenina – mrkev na scénu
Rajčata či papriky - těm se v květináčích daří.
Nebojte se rozmanitosti své balkonové zahrádky. Bezpochyby lákavá je představa čerstvě vytržených mrkví. Do koflíků se doporučuje odrůda Mignon, známá jako baby karotka, která dosahuje malého vzrůstu a oproti běžným odrůdám je křehčí a má výraznější chuť. Ještě méně prostorově náročná je odrůda Rondo, která měří jen 3 až 5 cm, je v podstatě kulatá a stejně jako u mrkve Mignon si na ní můžete pochutnat již za tři měsíce po zasetí. Mrkev je velice zdravá, obsahuje vysoké množství betakarotenu a mnoho dalších vitaminů. Podporuje organismus, pomáhá se šeroslepostí a vylučováním cholesterolu, přispívá ke zdravým kostem a kloubům, zlepšuje zažívání a zvyšuje chuť k jídlu.
Ředkvičky nesmějí chybět
Další kořenovou zeleninou, která nesmí na vaší zahrádce chybět, je ředkvička. Na organismus působí antibakteriálně, chrání nás tedy před bakteriemi a plísněmi, díky kyselině listové podporuje krvetvorbu a karoten podporuje zdraví očí a kůže. Pěstování není nijak náročné téměř po celý rok, nejlépe se jí daří na jaře či na podzim. Existuje spousta druhů a všechny jsou nenáročné a velmi chutné. Stačí si vybrat, zasít jejich semínka v dostatečné vzdálenosti a za pět až šest týdnů si na ředkvičkách můžete pochutnat.
Zázvor bez obav
Ano, i zázvor se dá pěstovat doma v improvizované zahrádce. Péče o zázvor je složitější, přesto výsledek za trpělivost rozhodně stojí. O jeho léčivých účincích se tradovalo již před třemi tisíci lety. Zázvor celkově posiluje imunitní systém, brání nás proti chřipce a nachlazení, zmírňuje pálení žáhy, zázvorové obklady navíc působí proti bolesti a uvolňují svaly.
Oproti jiným běžným kořenovým zeleninám se zázvor rozmnožuje vegetativně za pomoci vyklíčeného oddenku. Nakrájené kousky s pupeny se sázejí těsně pod povrch. Největší odměnu dostanete, když zázvor zasadíte na jaře, kdy se mu daří nejlépe.
Než se pustíte do práce
Některé bylinky milují samozavlažovací květináče
Ať už se chystáte zasadit do své balkonové zahrádky cokoliv, je potřeba dát si pozor na několik základních věcí. Každá rostlinka má jiné požadavky. Než ji zasadíte, uvědomte si, kolik místa bude během svého života potřebovat. Vyberte si správnou velikost a hloubku květináče, nezapomeňte na různé druhy substrátů, nabízející rozmanité podmínky k životu, a když hnojivo, tak takové, které obsahuje co nejméně chemických složek. „Rostlinky mají pár základních požadavků na život. Pokud jim vyhovíme, odmění nás nezastupitelnou dávkou plnou zdravých látek a chutí. A to rozhodně stojí za to,“ povzbuzuje Novotná.