Nyní prožívá svoji renesanci jako okrasná – asi 20 cm vysoká rostlina vytvářející modře kvetoucí koberce. Může růst ve stínu listnatých stromů, nahrazovat malé trávníky, menší trsy se budou rovněž vyjímat na polozastíněných skalkách.

Kdo se někdy setkal s hluchavkou, určitě zná její dvoupyské trubkovité kvítky seskupené ve vrcholové klásky, které jsou typické i pro zběhovec. Stejně známé jsou také jemně vroubkované lístky tvořící přízemní růžice okolo chloupkaté lodyhy. Jejich původní barva je tmavě zelená, okrasné kultivary však bývají zbarveny do fialova nebo hnědo-červena.

Tato rostlina patří k rodu čítajícímu okolo čtyřiceti druhů polo až stálezelených vytrvalých bylin s modrými až fialovými kvítky, jejichž domovinou jsou nejčastěji slunná nebo částečně zastíněná stanoviště v mírném pásmu Evropy a Asie. V zahrádkách se nejprve začaly pěstovat pro léčivé vlastnosti, později se staly i ozdobným prvkem. Kromě zběhovce plazivého se nejčastěji pěstuje zběhovec lesní a ženevský, které hojně vábí včely.

ČTĚTE TAKÉ:

Květenství

Od dubna do června až července, plody jsou tvrdky.

Vlastnosti

Pro léčivé schopnosti byl zběhovec plazivý tradičně využíván k léčbě astmatu, chrapotu a bolestem v krku. Ze zběhovce, medu a kamence se také vyráběla tinktura pomáhající při bolestech úst. Léčivý je i nálev ze sušených listů, snižuje krevní tlak a zastavuje vnitřní krvácení. Nesmíme to s ním však přehánět, protože má mírně narkotické účinky.

Pěstování

Této bylině nejlépe vyhovuje mírně zastíněné stanoviště, kde je vlhčí, dobře propustná půda. Vhodnými partnery jsou kapradiny, kontryhel a škornice.

Po zakořenění nevyžaduje zvláštní péči. Rychle se rozrůstá, původní druh se může stát až invazivní, kultivary bývají skrovnější.

Květenství lze podpořit mírným přihnojováním přírodními hnojivy.

Pro hustší výsadbu je vhodné vybírat okrajové partie zahrádky, protože rostliny vábí mravence, kteří současně rozšiřují jejich semena.

K sušení sbíráme podle využití odděleně květy nebo listy, lze však použít i celou nať.

Rozmnožování

Jarním a podzimním dělením trsů, či jenom kořenových výběžků.

Semena vyséváme během jara nebo podzimu do vlhké půdy.

Titulní foto: Thinkstockphotoso.com