Je to opadavá, z jara kvetoucí trvalka s řídkými hrozny převislých kvítků nevšedních tvarů tvořících trsy. Kalich i korunka jsou uspořádány ve dvou kruzích, vnitřní korunní plátky vytvářejí ostruhu s nektarem, kterou chrání dlouhé vnější lístky rozevřené jako chapadla. Velikost kvítků se pohybuje od 2,5 do 4 cm, zbarvení bývá purpurové, růžové, žluté či zcela bílé. Protáhlé srdčité listy na dlouhých řapících mají po okrajích drobné, ale ostré trny a jejich kožovitý povrch je výrazně zbrázděn žilkováním. Po vyrašení bývají bronzově zbarveny, na podzim obyčejně žloutnou nebo červenají. Výška rostliny se pohybuje okolo 35 cm, ale může dosáhnout až 65 cm.

ČTĚTE TAKÉ:

Škornice patří k menšímu rodu složenému z 30 až 40 druhů stálezelených a opadavých trvalek rostoucích v lesích, mezi keři nebo na zastíněných skalních stanovištích. Rozšířeny jsou hlavně v lokalitách táhnoucích se od Středomoří až po oblasti mírného pásma východní Asie. V zahrádkách se pěstují především jako podrost pod stromy a keři, dobře se však vyjímají i na polo až zcela zastíněných záhoncích ve společenství kapradin. Téměř všechny druhy mají léčivé vlastnosti.

Květenství

V našich podmínkách kvete během dubna až května.

Vlastnosti

Už v tradiční čínské medicíně byla škornice používána k léčbě impotence, předčasného výronu semene, neplodnosti u obou pohlaví a navrácení vychladlých vášní. Díky schopnosti rozšiřovat cévy napomáhá prokrvení končetin i mozku, při pravidelném užívání snižuje pocit únavy a zabraňuje nastupujícím příznakům ztráty paměti.

Pěstování

Naší bylince se bude určitě dařit na stinných a polozastíněných stanovištích trvalkových záhonů nebo pod dřevinami, kde je chráněna před studenými větry a „závistí souseda“. V těchto místech ji lze též využít jako půdopokryvnou rostlinu.

Potřebuje dobře propustnou humózní půdu, v níž se trvale udržuje mírná vlhkost.

Při silnějších nebo dlouhotrvajících mrazech jí prospěje zakrytí mulčem.

Lépe se bude vyjímat, když jí na přelomu jara a léta před započetím rašení ostříháme staré listy.

Množení

Semena vyséváme bezprostředně po dozrání do kontejnerů ve studeném pařeništi.

Dělením lze množit na podzim nebo po odkvětu.

Užívání

Odvar se obvykle připravuje z 5 až 10 g sušené drogy, kterou přelijeme 50 ml horké vody a necháme ještě 5 minut vařit a dalších 5 minut odstát. Lze dosladit medem.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com