Co znamená zelené hnojení? Jde o to, že vypěstujete nějakou zelenou plodinu, kterou následně neposečete a nezahodíte, ale rovnou ji zaoráte do půdy. A proč se to dělá? Protože některé plodiny dokážou přidat do půdy tolik prospěšných látek, jako byste ji hnojili chlévskou mrvou. Příkladem budiž vojtěška. Ta na půl hektaru zeleného porostu pojme 100 kg dusíku, který následně zaoráte do půdy. Hluboké kořeny (až devět metrů) vytáhnou živiny ze země na povrch a tam zůstanou. Už chápete?
Nejlepší je podzim
Už nyní musíte dobře rozmýšlet nad tím, jestli využijete zelené hnojení. Zakládá se na něj totiž většinou na podzim. Porost chrání půdu před zimou, větrem, ale také před rychlou oblevou. Snižuje erozi půdy. Tím také dává lepší podmínky pro množení a život půdních živočichů, především žížal. A každý z vás jistě ví, že čím víc žížal, tím lépe.
ČTĚTE TAKÉ:
Zelené hnojení je ale i podzimní. Na konci léta se vypěstuje například jetel, který se následně na podzim zapraví při orbě do půdy. Zde se přes zimu rozloží a brzy z jara je půda znovu připravená na osev.
Které plodiny vysazovat
Vojtěška
Už jsme zmínili vojtěšku a jetel. První je naprostým fenoménem v zeleném hnojení, protože je vysoce hodnotným nositelem dusíkatých hnojiv. Také stopových prvků a minerálů, které vytáhne ze země na povrch. Vojtěška je také perfektní do kompostu jako aktivátor. Zapravte ji tam, přikryjte zeminou a zalijte. Uvidíte, jak skvěle „hřeje“.
Jetel zase mění atmosférický dusík na proteiny v kořenech. Po zapravení do půdy se pak tyto proteiny mění na amoniak a ten využívají rostliny k tvorbě bílkovin. Proto je jetel vhodný i jako doplňková rostlina na pěstování mrkve, okurek, ředkviček apod. Hodně se využívá jetele na vinicích.
Velmi zajímavou rostlinou je pohanka. Roste i tam, kde je půda velmi chudá a vápenitá. Po zapravení do země pak ubere půdě na kyselosti. Tak může dopomoci k pěstování jiných druhů plodin.
Do země lze také zaorávat brukev řepku, vikev chlupatou, ozimou pšenici, proso nebo sóju.