Protože ještě neexistovala ochrana přírody, putovala řada nově objevených rostlinek do zahrádek, kde postupem času zdomácněly. Pod odbornou péčí zahradníků se pak zrodil bezpočet kultivarů, které plané alpínky předčí bohatým květenstvím a navíc se většinou dokážou přizpůsobit i městskému prostředí. Dnes už si tedy každý zahrádkář může založit vlastní skalku.
Jak na to
Kuchyně
Nejprve si musíme uvědomit, zda nám jde především o přírodní skalku kopírující krajinu, nebo kaskádu s rozčleněnými malými záhonky. Ta se dělá obvykle na vyšších svazích a při její stavbě se často využívá umělého stavebního materiálu. My se však nyní zaměříme na malou přírodní skalku, která by měla opticky dotvářet kopcovitý ráz krajiny.
ČTĚTE TAKÉ:
Co tedy musíme udělat?
Nejprve si vytipovat vhodný svah a patřičně ho upravit. Nejlepší je samozřejmě jižní nebo jihovýchodní strana, tam se bude alpínkám dařit nejlépe. Co ale dělat, když se nám sráz svažuje přesně na opačnou stranu? Ani v tomto případě se nemusíme skalky vzdát, ale musíme daným podmínkám přizpůsobit výběr rostlin. Zde se bude dařit všem druhům kapradin, vřesovištním rostlinám, ale i některým kvetoucím, jako je brambořík nebo primule, z cibulovin pak třeba krokus, bledule, sněženky nebo kandík.
Budujeme „Říp“
Kuchyně
V případě, že pro založení skalky využijeme původního svahu, je třeba terén nejprve řádně upravit. Podklad proto raději důkladně překopáme, zbavíme všech plevelů a neznámých kořenů. Do země zapravíme škváru, písek nebo drť ze stavebního materiálu, aby se dešťová voda mohla co nejlépe vsáknout do hloubky. Je-li podklad naprosto nepropustný, vyplatí se udělat i drenážní svody. Teprve pak můžeme začít s ukládáním kamenů.
Přenášíme skály
Možností, jak získat výstavní kameny, je celá řada. Dříve se tvrdilo, že mají pocházet z okolních míst, aby skalka zapadala do krajiny, což už v současném urbanistickém guláši příliš neplatí. Přesto by si ale měla zachovat svůj přírodní charakter. Jednotlivé „šutříky“ by spolu měly navozovat přirozený ráz horské krajiny, i když pocházejí z různých míst republiky nebo i světa.
Kameny je možné nakoupit v lomech. Existuje však i celá řada specializovaných zahradnických podniků, kde si za přijatelné ceny můžeme vybrat z poměrně široké nabídky získané při hloubkové těžbě nebo z mořských útesů. Pak záleží na našem vkusu, ale i následném výběru rostlin, pro co se rozhodneme a jak s dovezeným pokladem naložíme.
Po čem sáhnout?
Kuchyně
Kdybych si mohl vybrat, sáhl bych po vápenci či jeho příbuzných, ať už se jedná o kalcit, dolomit, mramor, nebo vápenný tuf. Jeho světlé barvy skoro vždy ladí s okolím, a kromě toho patří k původním podložím většiny alpínek. S ním poměrně dobře ladí nahrubo olámaný křemen (nikoliv valouny, ty si nechte na okraje rybníčků nebo lemování cest). Často používaným materiálem jsou rovněž břidlice a čedič, ale nekombinujme je s vápencem nebo křemenem, působí to nepřirozeně. V poslední době se v nabídce skalkových kamenů stále více objevují také lávové kameny a sopečné tufy, které jsou svým složením i strukturou ideálním podkladem pro naprostou většinu skalkových rostlin.
Nenapodobujme Sisyfa
Kameny ukládáme odspodu, větší pokud možno na šířku a dostatečně hluboko. Poslouží nám jako stanoviště, až budeme skalku jakýmkoliv způsobem upravovat. Ať se tedy nezřítí i s námi! Teprve mezi ně ukládáme menší nerosty, které budou plnit převážně dekorativní účel. Střídáme kameny různých velikostí a snažíme se, aby nejvíce zvětralá a zbrázděná vrstva byla nejlépe viditelná. Jednotlivé kusy ukládáme s mírným sklonem dozadu, aby pevně seděly, a mohla kolem nich prosakovat do země dešťová voda. Teprve pak vybereme a upravíme nejvhodnější místa pro usazení rostlin.
Šup s nimi do země
Při výběru vhodných rostlinek uděláme nejlépe, když se poradíme se zahradníkem. Nezapomeňme se také zeptat na velikost dospělé rostliny, ať na naší skalce nevyroste „topol“. (Samozřejmě budeme vycházet z výše uvedené zásady a přihlédneme i k nasměrování skalky, intenzitě slunečního svitu a typu podloží, v našem případě i druhu kamenů.) Rozhodně ale zvolíme takové složení, aby nám stále něco kvetlo. Je vhodné roztřídit jednotlivé sazeničky do bedýnek s označením doby květenství, aby se nám při zakládání tento požadavek nevykouřil z paměti. Rostliny vytvářející polštáře nebo převisy umístíme nad kameny nebo obrubník zakončující dolní a horní okraj skalky. Pro případ přívalových dešťů, které by mohly nezakořeněné rostliny snadno vyplavit, si připravíme větve smrkového chvojí, kterými lze v nutném případě skalku zakrýt.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com