Základem pro výrobu kávy jsou zcela vyzrálá semena stálezeleného keře kávovníku (Coffea). Pro svoji oblibu je dnes rozšířen téměř po celém světě v tropickém pásu Jižní a Střední Ameriky, Afriky, Madagaskaru a Asie. Ačkoli se jedná o poměrně rozsáhlý rod čítající bezmála 90 druhů, mezi hospodářsky nejvýznamnější řadíme kávovník arabský (Coffea arabica) a tzv. robustu (Coffea robusta).

Sklizeň

Kávovníky dorůstají až do pětimetrové výšky, světlé větve nesou lesklé, tmavě zelené listy. Během vegetace se na rostlině objevují shluky drobných květů, po odkvětu se na rostlinách vytvářejí plody, zprvu zelené, později červené, které v sobě ukrývají dvě semena. Ta se po sklizni suší na plném slunci a poté následuje tepelná úprava pražením. Při této tzv. suché cestě nedochází k selekci nedostatečně vyzrálých, případně poškozených zrn. Druhou metodou je tzv. mokrá cesta, kdy nekvalitní semena vyplavou na hladinu, a jsou tak vyloučena z dalšího zpracování.

Účinky kofeinu

Kofein, který v sobě semena ukrývají, neslouží jen konzumentům, ale semena chrání před býložravci, protože je pro ně toxický. Na druhou stranu housenkám některých tropických motýlů slouží jako krmná rostlina. Kávovník se do plné sklizně dostává za tři až pět let po výsadbě, na plantážích se dožívá 50 – 60 let, ale občas jsou k vidění i stoleté rostliny.

Účinky kávy byly popsány v devátém století, kdy si jeden pastevec všiml svých koz, které byly po požití plodů kávovníku mnohem aktivnější. I my dnes využíváme výhod, které nám kofein poskytuje. Patří mezi ně:

  • povzbuzující účinky
  • močopudné účinky
  • podpora vylučování žaludečních a žlučníkových šťáv
  • snížení svalové únavy
  • přidává se do léků tlumících bolest a horečku
  • používá se jako protijed při otravách alkoholem, narkotiky a jinými drogami

Na druhou stranu se však při nadměrné konzumaci můžeme setkat s negativními reakcemi našeho organismu. Může se objevit celkový neklid a nervozita, poruchy trávení, nepravidelnost srdečního rytmu. Při vysoké (více než šest šálků denně) a pravidelné konzumaci může v některých případech dojít i k rozvoji ischemické choroby srdeční či infarktu.

Pěstování

Pokud se rozhodnete vypěstovat si kávovník sami, budete k tomu potřebovat nepražená semena. Jednodušší je obstarat si mladé semenáčky, které se často prodávají v různých hobbymarketech často sesazené po několika desítkách kusů. Pokud si takové semenáčky koupíte, přesaďte je a umístěte po jednom do samostatných květináčů, aby rostlina měla dost prostoru na vývoj a rostla souměrně. Kávovník umístěte na světlé, nikoli slunné stanoviště a přiměřeně zalévejte. Vysoká zálivka bývá často příčinou hnědnutí konců listů a může vést až k úhynu celé rostliny. Během vegetace přihnojujte jednou týdně vícesložkovým hnojivem. V zimním období prospěje kávovníku snížení teploty na 15 °C, mírná zálivka a dostatek světla. Budete-li mít štěstí, odmění se vám kávovník květy a později i červenými plody. Na kávu to ale nebude, takže je můžete použít k výsevu nových rostlinek.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com