I když nejčastější barvou bývá žlutá, existuje spousta druhů s oranžovými, nachovými, sytě žlutými či žlutočervenými květy – většinou tečkovanými jak hyena skvrnitá. Mají dva více či méně nápadně rozevřené pysky ve tvaru nálevky s pěti laloky a rozkvétají na vzpřímených stoncích v úžlabních nebo klasovitých hroznech. Čárkovité až okrouhlé listy s rovným i zoubkatým okrajem vyrážejí vstřícně na lodyze značně rozdílného vzrůstu od 10 cm až do jeden a půl metrové výšky.
Kejklířka
Rod kejklířek čítá okolo 150 druhů trvalek letniček i stálezelených keřů rostoucích ve vlhkých oblastech Jižní Afriky, Austrálie a amerického kontinentu. Pro barevnou divokost svých květů se dostala i do evropských zahrádek, kde nachází své uplatnění v trvale vlhkých zákoutích nebo přímo podél břehů rybníčků a jezírek. V posledních létech se těší rovněž nemalé oblibě jako balkónová rostlina.
ČTĚTE TAKÉ:
- Z lichořeřišnice ochutnejte květy i semena
- Chystáme se konzervovat ovoce
- Bylinky a vhodný čas ke sklízení
Květenství
Většina druhů a kultivarů dokáže kvést prakticky po celou sezonu od června až do září.
Vlastnosti
Květy některých druhů kejklířky bývají využívány v Bachově květové terapii proti únavě, bolestem hlavy a depresím.
Pěstování
Kejklířky potřebují k bohatému květenství vlhko a světlo. Bude se jim proto dařit na osluněném či polozastíněném stanovišti s vlhčí a dobře propustnou půdou kyselé reakce. Kdo vlastní jezírko s mělkým okrajem do 10 cm, má určitě vyhráno, ostatní jim musí zajistit pravidelnou a vydatnou závlahu.
Jako balkónovou rostlinu lze nejlépe pěstovat kejklířku v keramických truhlících a závěsných květináčích, na jejichž dně zhotovíme z kaménků nebo střepů drenážní vrstvičku. Vlastní substrát lze připravit ze dvou dílů zahradní zeminy, do které zamícháme po jednom dílu rašeliny, kompostu a písku.
Kejklířka
Za slunného počasí zaléváme květiny v nádobách dvakrát denně, vždy ráno a večer, a jednou až dvakrát týdně hnojíme kapalným hnojivem s vysokým obsahem železa. Rostliny na záhoncích stačí přihnojit jedenkrát za měsíc.
Na zimu přeneseme nádoby s rostlinami do světlé a chladné místnosti, omezíme zálivku a přestaneme hnojit. Na jaře je přesadíme do čerstvého substrátu a hluboce seřízneme. Ve stejné době řežeme i zahradní rostliny. Balkónové rostliny přenášíme na venkovní stanoviště v druhé polovině května.
Množení
Jarním dělením nebo pomocí řízků, které necháváme zakořenit na začátku léta. Semena vyséváme na podzim, ale též časně z jara do nádob ve studeném pařeništi a na venkovní stanoviště je přesazujeme nejdříve v druhé polovině května po odeznění mrazíků.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com