Nejběžnějším druhem, se kterým se setkáváme volně v přírodě, je mák vlčí (Papaver rhoeas), z jehož okvětních plátků měla maková panenka ušitou sukýnku. Tento poměrně nízký máček má skromné nároky na stanoviště. Daří se mu v lučních směsích, vyžaduje plné slunce, na vláhu ani živiny není náročný, protože si díky hlubokému kůlovému kořenu dokáže obstarat vláhu a živiny ze spodních vrstev. Kůlový kořen je pro všechny máky typický. Nesnášejí jakékoli přesazování během vývinu mladých rostlin, a proto je to také jedna z mála rostlin, které se hodí pro přímý výsev, což nám, zejména na jaře, ušetří práci s předpěstováním sadby.

I když se jedná o jednoletou rostlinu, přesévá se samovýsevem z roku na rok, semena dobře klíčí i z povrchu půdy. Již v minulosti používali naši předkové okvětní plátky, ze kterých připravovali čajové směsi. Působí proti plicním chorobám, ulevuje při úporném kašli a podporuje odkašlávání. Vlčí mák je tradičním symbolem Dne válečných veteránů 1. světové války, který se slaví 11. listopadu.

Na zahradě se ale častěji setkáme s mohutnějším příbuzným, a to mákem východním (Papaver orientale). Dorůstá běžně do metrové výšky a na koncích květních stvolů přináší obrovské, jednoduché či plné květy, které z dálky připomínají květy pivoněk. Při bližším pohledu mají výrazné tmavé středy, barva nemusí být jen typicky oranžovo červená, ale i bílá, růžová či fialová. Jeho listy jsou hustě plstnaté. Množí se velmi ochotně semeny, z dubnového až květnového výsevu přímo na stanoviště, či oddenky, na stanovišti je vytrvalý. Pěstuje se pro raně letní efekt, konkrétně pro měsíc červen, kdy bohatě nakvétá, po odkvětu se sice vytvářejí makovice, ale listy postupně odumírají, a proto je vhodné umístit ho do pozadí záhonů, kde popředí budou vyplňovat později kvetoucí trvalky. Stanoviště by mělo být slunné, půda poměrně chudší, na půdách bohatých na živiny má tendenci zaplevelovat.

Mák letní nebo také setý (Papaver somniferum) je letničkou, která se nechvalně „proslavila“ mezi narkomany. Z nezralých makovic se dá získat mnoho alkaloidů – morfin, thebain, papaverin nebo kodein. Na druhou stranu, z tzv. opia získává farmaceutický průmysl velké množství cenných látek k výrobě léků tišících bolest apod. Pomineme-li tento fakt, můžeme si tímto mákem, s modře ojíněnými listy, ozdobit své záhony a zralé makovice usušit pro podzimní aranžmá.

A nakonec jedna specialita

Příbuzný mákům je kalifornský máček (Eschscholzia californica), trpaslíček, ve srovnání se svými mohutnými příbuznými. Miniaturní máčky musíme každoročně vysévat přímo na stanoviště, snese úpal a hodí se dokonce i do hlubších nádob, například na terasy. Stejně jako jeho velcí příbuzní má hlubší kůlový kořen, a proto je nevhodné jeho pěstování v mělkých truhlících či miskách.