Se začátkem léta je třeba omezit hnojení zeleniny hnojivy s vysokým obsahem dusíku. Dusík podporuje rychlý vegetativní růst, což využíváme zejména na jaře. Později může nadměrný příjem dusíku působit problémy – stonky jsou křehké a lámavé, rostliny bujně rostou, ale nekvetou, v listové zelenině se kumulují nitráty. Proto je třeba dávky dusíku snížit a přidávat hnojiva, která podpoří spíše růst žádoucích částí rostlin.

Které hnojivo vybrat?

Pro zahrádky je nejvhodnějším způsobem použití hnojiv určených přímo pro daný druh zeleniny. Tím zajistíme optimální výživu rostlin a sníží se riziko možného přehnojení. Existují hnojiva pro plodovou, listovou a kořenovou zeleninu, případně hnojiva cílená ještě konkrétněji – například pouze pro tykvovitou zeleninu.

ČTĚTE TAKÉ:

Tato hnojiva obvykle aplikujeme zálivkou. Dávky hnojiva je vhodnější rozdělit do několika zálivek v nižší koncentraci než do jedné koncentrované, zajistíme tak průběžnou dodávku živin ke kořenům. Další možností jsou dlouhodobě působící hnojiva, například Cererit, která je ale třeba zapravit přímo do půdy, a proto jsou vhodnější spíš pro jarní aplikaci zároveň s výsadbou.

Pro zeleninu vybíráme hnojiva bez chlóru, který většina zeleniny špatně snáší. Při každé aplikaci je důležité řídit se podle doporučené dávky a postupu. Příliš velké množství hnojiva totiž působí nepříznivě na rostliny i půdu, živiny se mohou i vyplavovat do spodních vod.

První pomoc při nedostatku živin

Pokud na rostlinách zpozorujeme příznaky nedostatečné výživy (blednutí listů, různé chlorózy apod.), můžeme dodat živiny i postřikem přes list – takto se živiny dostanou přímo do místa potřeby rychleji než klasickou zálivkou. Je však potřeba použít v takovém případě hnojivý roztok výrazně více naředěný než pro zálivku ke kořenům, jinak by mohlo dojít k popálení listů. Foliární výživu, tedy výživu přes list, je také vhodné aplikovat v době, kdy nehrozí vysoké teploty a přímé slunce – nejlépe v podmračený den. Takto ošetřené rostliny musí být dobře zásobeny vodou.

Alternativy k prodávaným přípravkům

K hnojení lze také použít přírodní prostředky – nejčastější je kompost nebo výluh z kopřiv, hnojivům živočišného původu se přes léto raději vyhneme – obsahují příliš mnoho rychle se uvolňujícího dusíku. Rostlinná hnojiva dusík uvolňují postupně po menších dávkách a zároveň obsahují mnoho látek prospěšných pro rostlinu i půdu, ne vždy ale stačí pokrýt spotřebu všech prvků charakteristických pro pěstovanou zeleninu. Proto je lepší kombinovat je s hnojením anorganickými hnojivy. Pokud chceme mít opravdu dobrý přehled o tom, co v půdě chybí, a kterých živin je naopak dostatek, můžeme využít laboratorní rozbory půdy. Hnojením půdy podle rozborů zamezíme riziku přehnojení a zároveň dodáme všechny chybějící prvky.

Článek vznikl ve spolupráci s Semena-rostliny.cz a Pestovani.in

Titulní foto: Thinkstockphotos.com