Sázení a vysévání zeleniny v dubnu

Zelenina
Zvětšit fotografii

Autor:

V dubnu se uprostřed zeleninových záhonků rozhodně nudit nebudeme. Zvlášť ne tento víkend, kdy bude konečně pěkně a můžeme se začít rýpat v záhonku a sázet zeleninu.

Kromě pařeniště a fóliovníku už přijdou na řadu zejména venkovní záhony, které je třeba na začínající sezonu pečlivě připravit. Nejprve odstraníme zbytky loňského i nový plevel, po povrchu půdy rozhodíme průmyslová hnojiva, lehce je zapravíme do půdy a uhrabeme. Při suchém počasí pravidelně zaléváme a po zaschnutí znovu kypříme. Dříve oseté záhonky, především s kořenovou zeleninou, jednotíme.

Přímý výsev

V tuto dobu vyséváme především kořenovou zeleninu, ale dostane se i na jiné druhy. Nejprve si ale připravíme sázecí kolík, lopatičku nebo motyku, a pak už můžeme vyrazit s pytlíčky semínek na záhonky.

Ředkvičku vyséváme do řádků vzdálených 10 až 15 cm prakticky po celé vegetační období kromě horkých prázdninových dnů. Obvykle to bývá už od poloviny března do poloviny června a pak až zase od poloviny srpna do září i déle. Tato rostlina má ráda vlhčí humózní půdy, při nedostatku vláhy mívá protáhlé a měkké bulvičky a nepříjemně palčivou chuť.

Zelenina

Autor:

Mrkev potřebuje lehčí humózní půdy s dostatkem vápníku. Vyséváme ji do řádků v rozmezí zhruba 25 cm a hloubky 1,5 cm. Protože klíčí až po delší době - zhruba za tři týdny, je dobré pro orientaci použít značkovací rostliny, jako je třeba ředkvička, ale i kopr nebo špenát. Vzešlé rostlinky co nejdříve vyjednotíme na vzdálenost 4 až 5 cm. Bezprostředně po vyjednocení pohnojíme záhon superfosfátem nebo jiným doporučeným hnojivem. Nikdy nehnojte mrkev čerstvým hnojem, dočkali byste se rozvětvených kořenů, které pukají.

Petržel má obdobné nároky na půdu jako mrkev (ani ona nesnáší čerstvý hnůj), potřebuje však více světla a v suchém období dostatečnou zálivku. Vzešlý výsev jednotíme, aby rozmezí mezi jednotlivými rostlinkami zůstalo 8 až 12 cm.

Pór patří k cibulové zelenině, která potřebuje středně těžkou, do hloubky zrytou půdu s dostatečnou zásobou vláhy a živin. Můžeme ho rovněž pěstovat jako následnou plodinu po jarních košťálovinách. Rostlinky póru po přímém výsevu jednotíme na vzdálenost 10 až 15 cm. Po vyjednocení je postupně nahrnujeme obdobně jako brambory, aby měly co nejbělejší spodní části. Z přírodních hnojiv vyhovuje této zelenině dobře uleželý chlévský hnůj, jinak používáme Cererit nebo jiná doporučená hnojiva.

Mohlo by vás zajímat

Kopr je aromatická rostlina, která nemá zvláštní nároky, vyžaduje pouze vlhčí půdu. Vysévá se do řádků vzdálených zhruba 25 cm. Vzhledem k tomu, že semena mají sice rychlou, ale poměrně malou klíčivost, volíme raději hustší výsev, který případně vyjednotíme. Tuto rostlinu rovněž můžeme pěstovat společně s ostatní zeleninou jako značkovací nebo meziplodinu.

Pažitku vyséváme na rozdíl od většiny ostatních užitkových rostlin do jamek, kam nasypeme hromádku semínek, které zahrneme půdou. Mělo by jich být zhruba tolik, co nabereme na tři prsty. Vzešlé rostliny pak tvoří trsy, které už nedělíme, ale rozsazujeme jako celky.

Sázení předpěstované zeleniny

Na otevřený záhon vysazujeme prakticky všechny druhy otužilé zeleniny. Asi 14 dní před výsadbou je však třeba začít rostlinky postupně otužovat a těsně před výsadbou je krátce, ale důkladně prolít vodou.

Zelenina

Autor:

Rané zelí je košťálová zelenina, kterou sázíme výhradně do zásaditých půd bohatých na humus. Podle velikosti kořenového balu vysazujeme rostliny raději hlouběji, až po kořenový bal, a s dostatečnými rozestupy až do vzdálenosti 50 cm. Jakmile rostlinky zakoření, přihnojíme je některým z doporučených hnojiv, popřípadě klasickým hnojivem - ledkem amonným nebo močůvkou rozředěnou 1:10.

Raná kapusta se pěstuje v přibližně stejných podmínkách jako zelí, je však méně náročná na půdu včetně hnojení. Vysazujeme ji také stejně hluboko jako zelí, ale na menší vzdálenost, zhruba 30 cm.

Rané kedlubny jsou dalším druhem košťálové zeleniny, kterou lze z jara úspěšně pěstovat jak ve fóliovnících, tak na otevřeném záhonku. Mají obdobné nároky jako kapusta nebo zelí, ale špatně se vyrovnávají s dlouhodobějšími poklesy teploty. Vyhovuje jim humózní půda, ale nesnášejí přímé hnojení čerstvým chlévským hnojem. Vysazují se do sponu na vzdálenost 25 až 30 cm. Rostliny je potřeba po celou vegetační dobu důkladně a pravidelně zalévat, v suché půdě rychle dřevnatějí a praskají.

Raný květák patří k nejnáročnějším košťálovým zeleninám, které vyžadují slunné stanoviště, ale současně dostatečně vlhkou půdu s vysokým obsahem živin. Ideální je záhon, který jsme již na podzim prohnojili chlévským hnojem. I tuto rostlinu vysazujeme dostatečně hluboko a na větší vzdálenost, až 50 cm. Během vegetace hnojíme dobře proleželým kompostem a doporučenými průmyslovými hnojivy.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Pěstování
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

pěstování rostlin

Doporučujeme

Hledáte šikovnou firmu na zhotovení pergoly?

Zadejte si poptávku v kategoriích: pergoly.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Pergola, Zastřešená pergola 7m x 3,5m, zastřešená zahradní pergola.