Odborně se tato nemoc nazývá nekróza jasanu (Hymenoscyphus fraxineus), ale více je známá pod jménem Chalara fraxinea. Jde o houbu, která byla do Evropy zavlečena pravděpodobně z Asie, kde může koexistovat s tamními jasany, protože ty měly s houbou společnou evoluci, tudíž jsou na ni imunní. Zde houba pomáhá rozkládat uschlé a spadlé části stromu. Evropské jasany bohužel tohle nezvládnou, a tak se staly jedním z nejohroženějších druhů stromů v Evropě.
Usychá
Největším problémem celé této nemoci je to, že se šíří vzduchem. Předpokládá se, že jeden strom dokáže nakazit další ve vzdálenosti až několika kilometrů. První známky této choroby našel polský vědec už v roce 2006. Největší boj proti chalaře nastal ve Velké Británii v roce 2012, kam byla nemoc také zavlečena a kde se v rámci snahy ochrany jasanů vykácelo až 100 000 stromů. Bohužel to nepomohlo. Biologická ochrana totiž není a nemoc se šíří dál.
Typický prvotní příznak chalary - chřadnutí listů. Foto: http://www.bamfordfraser.co.uk/
Pro nás je špatná zpráva ta, že se nemoc vyskytuje na těch nejhojněji u nás zastoupených druzích – tedy jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior) a jasanu úzkolistém (Fraxinus angustifolia). Dobrá zpráva je, že šíření choroby se dá zpomalit skutečně pilným hrabáním napadeného listí pod stromem, protože právě na uschlém a spadlém listí se kultivuje první stádium houby, která následně napadá stromy. I proto jsou stromy ve městech, kde se pod stromy listí pečlivě shrabuje, méně ohrožené a napadené než lesy, kde není nic takového možné.
Příznaky
Dřeň stromů zasažená houbou. Foto: http://www.unipd.it
Prvotním příznakem je chřadnutí a usychání listů. Houba se pak dostává kůrou do kmenu. Podkorní nekrózy poznáte snadno – místo zeleného stonku zde najdete hnědé části. Že houba už napadla kmen stromu, poznáte, že se na kmeni objevují protáhlé nekrózy a praskliny. Mladé stromky usychají celé. Již vzrostlé stromy se brání houbě vytvářením skupinových vlků, které vyrůstají od kořenů nebo právě z nekróz. Při rozříznutí větve pak poznáte chalaru jednoznačně – na řezu uvidíte barevné změny dřeva způsobené houbou.
Ochrana
Bohužel ochrana před chalarou není prakticky žádná. Jedna z mála možností byla vyzkoušena Mendelovou univerzitou v Brně ve spolupráci se společností Safe Trees. Jde o injektování stromů účinnou látkou, která se pletivem stromů dostane až k zasaženým oblastem a výrazně zpomalí infekci. Účinnost tohoto ošetření je ovšem jeden až dva roky a posléze musí být opakováno.
Podle Petra Martínka z Mendelovy univerzity bohužel zatím žádné výraznější úspěchy s plošnou ochranou jasanů nikde v Evropě zaznamenány nebyly. Tato injektáž je v podstatě jediná vyzkoušená ochrana. Fungicidy, které by imunovaly jasany proti Hymenoscyphus fraxineus, by totiž bohužel zrušily i koexistenciální vazby na další houby, což by nepříznivě mohlo zapůsobit na samotné stromy. V současné době se tak provádí výzkum, který zjišťuje, že některé stromy jsou geneticky více odolné této chorobě než jiné. Proto jsou vybírány a vysazovány tyto silnější stromy, které by mohly udržet populaci jasanů.
