V zahradě bychom chtěli obdivovat bílou měsíční krajinu, kam se bojíme vkročit, abychom nenarušili souvislou sněhovou pokrývku. Bohužel. Zatím to tak nevypadá, ale doufejme, že ještě napadne. Chceme-li se však krásou rododendronů, skalniček a citlivých dvouletek kochat i v létě, zakryjme je rákosem. Prudké střídání teplot mezi dnem a nocí by je mohlo poškodit a holomrazy jsou to nejhorší.
Počasí je však vrtkavé, a tak nám může ze dne na den sněhová přikrývka přibýt a pak hned zmizet. Pak je dobré vysévat semínka skalniček vyžadujících promrznutí. Pokud se sněhová peřina přesto rozhodne zůstat, vysejeme je klidně do květináčů a ty zapustíme do sněhu. Obvykle však i v prvním měsíci roku vystoupí teplota na nulu, což je pro správného zahrádkáře výzva k prořezání příliš vytáhlých dřevin - zejména živých plotů. Vyhneme se však časně kvetoucím keřům s narašenými pupeny, jako jsou forsytie, štědřence nebo šeřík. Ty prořežeme až po odkvětu!
Nezapomeneme, že se v tuto dobu také odebírají řízky okrasných dřevin. Až budeme mít promrzlé ruce a venku nás to přestane bavit, pustíme se do třídění semen z loňského roku a čištění hlíz.
Zahrada v lednu
Budeme si také pamatovat, že v lednu, maximálně v únoru, nastává nejvhodnější čas k rychlení tulipánů, hyacintů a šafránů. To ale platí jen pro ty z nás, kteří je nechali zakořenit v květináčích, které před začátkem zimy založili do země. Ti je nyní mohou vyzvednout, na tři dny přenést do chladného sklepa a poté do místnosti. Kromě zalití je však musí překrýt kornouty z černého papíru, které odstraní teprve, když rostliny vytvoří 10 cm vysoké puky.
V teple se stříhá
Když napadne sníh, je to perfektní pro ovocnou zahrádku. Tam napadlý sníh naházíte ke kmenům. Sněhová nadílka je ochrání před promrznutím a z jara poskytne kořenům dostatečnou zásobu vláhy.
Zahrada v lednu
Vystoupí-li teploty na delší dobu k nule, měli bychom vzít pilku a pustit se do průklestu ovocných stromů. U pravidelně udržovaných dřevin obvykle stačí, když odstraníme suché a nemocné větve nebo ty, které si vzájemně překážejí a zbytečně zahušťují korunu. Přestárlé stromy, které plodí už jenom drobné ovoce, je však třeba seříznout hluboko, až do starého dřeva.
Během ledna je také třeba dokončit řez roubů slivoní a meruněk. Odebíráme je pouze ze zdravých jednoletých výhonů, nejlépe na jižní straně stromu. Po zapíchání do bedýnek s vlhkým pískem je označíme jmenovkami a uložíme do chladného sklepa nebo založíme do brázdy na severní straně stavení nebo v závětří stromu.
Nezapomeneme zkontrolovat úvazky a chrániče kmenů. Objevíme-li na nich rány vzniklé mrazem nebo okusem zvěře, zamažeme je štěpařským voskem a ovážeme tmavým pásem z PVC.
V zeleninové zahrádce nám přezimuje růžičková kapusta, pastinák, černý kořen, kadeřávek, polníček či jiné odolné druhy košťálové nebo kořenové zeleniny. Nejsou-li právě pod sněhem, zastíníme je chvojím a čas od času také něco přineseme do kuchyně. Růžičkovou kapustu a kadeřávek lze postupně sklízet i za mrazivého počasí.
Už nyní se můžeme připravit na jarní výsadbu a od druhé poloviny měsíce začít s výsevem raných odrůd zeleniny do truhlíčků, především salátu, květáku a celeru.
Nejlépe nám vyklíčí na světlém místě, kde se teplota pohybuje od 18 do 22 °C. Máme na paměti, že po vyvinutí dvou děložních lístků (klepítek) - nejpozději prvního pravého lístku bude třeba rostlinky přepíchat na vzdálenost 5 cm.
Během dlouhých zimních večerů a krátkých dnů, kdy si toho na zeleninových záhoncích moc neužijeme, můžeme vzít do ruky tužku a připravit si osevní plán na příští rok. Rozdělíme si budoucí úrodu podle sklizně na zeleninu první a druhé trati, rozhodně však nezapomeneme na střídání osevních ploch. V tabulkách si vyhledáme, které druhy by měly po sobě přijít na stejný záhon, a které by naopak těsně po sobě nikdy růst neměly. Dobrá příprava se nám několikanásobně vrátí.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com
