Tenhle návod berte i jako možnost vytvoření zahrádky na balkoně, terase nebo zadním dvorku. Prostě všude tam, kde chcete. Kam dosáhne slunce, čerstvý vzduch a vaše ruce. Ale každá z těchto zahrádek chce něco jiného.

Balkon/terasa

Rostliny vysoko nad ruchem ulice, které rostou v květináčích, jsou ohrožené hlavně výkyvy teplot. V létě je snadno spálí slunce a na podzim je ofoukne studený vítr. Voda se u kořenů udrží jen chvíli, a to můžete mít zavlažovací květináče, jaké chcete. Živiny v půdě se rychle spotřebují a vám nezbude nic jiného, než hnojit chemií.

Záleží ale na tom, kam tahle zahrádka směřuje. Je to na sever, jih, k silnici, nebo k prosklené budově kanceláří? Chce to strašně moc pokusů, než zjistíte, co vám tam bude růst a čemu se zde nedaří. Podpořit to můžete ale správnou půdou. Připravte si kombinaci svrchní půdy, rašeliníku a kompostu. Něco, co bude „vitaminovou bombou“ pro vaše rostliny. A k tomu přidejte nějaké super hnojivo, jako rozleželý hnůj nebo masokostní moučku.

Pořiďte si samozavlažovací květináče a v nich nezapomeňte vyvrtat přepad pro případ dešťů. Pokud je nemáte nebo nechcete, použijte vysoké spodní nalévací misky a dospodu květináče pořádnou drenáž z kamínků. Na zeleninu jsou lepší bedýnky hluboké asi 20 cm. Nezapomeňte ochránit rostliny před větrem, který je může zničit.

Co pěstovat?

V květináči můžete pěstovat spousty rostlin. Dokonce i cukety, žluté dýně, ředkvičky, rajčata, papriky (hlavně ty malé, a to jak v sladké, tak pálivé verzi), cibuli a vyroste vám i patison. Pokud chcete pěstovat mrkev, najděte semena odrůdy s krátkým kořenem (například Parisian). Jednu bedýnku zkuste věnovat novozélandskému špenátu. Samozřejmě, že se na balkonech nejlépe daří bylinkám různého druhu. Ale o tom jsme už psali spoustu článků.

Minizahrádka

Tady se nemusíte tolik dřít s odvodněním, protože když zaprší, země vláhu odvede, na druhou stranu jí má v zásobě víc než nějaký truhlík. Ale i tady je zapotřebí pořádná příprava půdy. Substrát promíchejte s rašelinou a sušeným hnojem.

Pokud chcete pěstovat delší druhy kořenové zeleniny, hrůbkujte. Pokud chcete co nejvyšší výtěžnost, zahušťujte. Třeba cibule zabírá jen tolik místa, kolik její palice. Takže je můžete pěstovat v rozestupu po 15 cm. Pak vynechejte jeden řádek širší, kde můžete položit mulč. Budete mít méně práce s pletím. Podobně můžete pěstovat mrkev, řepu či pastinák. Občas proložte zeleninu vhodnou bylinkou (víte, že třeba saturejka působí jako odpuzovač mšic a bazalka zlepšuje chuť rajčat?).

A co kdybyste pěstovali nejen horizontálně, ale i ve vertikále? I méně zruční lidé dokážou z několika prken vytvořit stojan na truhlíky, který bude opřen třeba o stěnu plotu či garáže a natočen ideálně k slunci. Nebo rovnou z těch prken udělat široké květináče. Využívá se i stará paleta. Návodů na výrobu najdete na internetu stovky. Ale tyto vertikální zahrádky se hodí i na balkony. Jen si uvědomte, že nádoba s hlínou něco váží, a když jich nad sebe dáte deset, měli byste se zajímat i o to, jestli jste balkon nepřetížili.