Základní věc při výběru řešení je vědět proč. Proč je půda vlhká? Odkud se sem voda dostává? Je to půdou, svahem, přilehlou vodotečí, zvýšenou hladinou spodní vody? Všechno chce jiný druh přístupu. Například vysoká hladina spodní vody bude problém, protože se bude tlačit i přes případnou drenáž. Zato voda pod svahem se klidně drenáží dá odvést.

Technicky

Proto základním kamenem je technické odvodnění. Hodně jednoduchou a řekněme pro mnohé i základní technikou je vykopání jezírka, tedy místa, kam se voda z okolí stáhne. Budete mít na zahradě tedy vodní prvek a podmáčený kus země vyschne. Jezírko ale nemůžete stavět jako standardní zahradní jezírko, spíš jako vsak (o nich jsme psali zde). Takže občas bude mokré, občas suché, podle počasí.

Druhou možností je vytvoření drenáže. Pokud se vám stahuje voda z kopce, pod svahem je možné vykopat přibližně minimálně 30 cm hluboký vysvahovaný příkop, který vysypete štěrkovou frakcí. Příkop by měl mít lichoběžníkový tvar, aby nedocházelo k sesouvání stěn. Správné vyspádování je celá věda, ale řekněme, že pro jílovité půdy je možné počítat se spádem 1:1,5, pro hlinité 1:1,25 a pro písčité 1:3. Voda se dostane do něj, odvede se mimo pozemek (nebo ještě lépe do nádrže, odkud pak můžete brát vodu na zalévání suchých částí zahrady) a je vyhráno. Ovšem pozor na splavování půdy do kanálku. Během roku byste mohli mít odvodňovací kanál zasypaný.

Třetí možností jsou drenáže trubkové.

Rostliny, co pijí

Můžete ale také zkusit vysušit zemi rostlinami. Jsou totiž takové, které hodně pijí, a půdu kolem sebe tak účinně vysuší. Příkladem může být vrba. Ta je ideální na podmáčené půdy, kde ovšem její apetit pomáhá vysušovat místo kolem sebe. I proto se dřív vysazovaly podél potoků. Voda v potoku odtékala a vrby vysušily to, co prosakovalo přes břehy. A vypěstovat vrbu je velmi jednoduché. Na jaře uřízněte řízek z vrby (nebo rozpleťte čerstvou pomlázku) a píchněte jej do země. Chcete-li vrbové proutí, budete muset sázet po 15 centimetrech a pak na jaře vždy prostříhávat, když budete chtít stromy, zvětšete rozestupy alespoň na metr a upevněte proutek k podpoře, aby jej vlhká půda udržela. Už na podzim bude mít vrba dost silný kořenový základ, aby vydržela zimu.

Důležité upozornění: Vrba je silný alergen!

Jaké další rostliny můžete vybírat? Mezi stromy jsou to například tisovce, jalovce nebo jasany ztepilé. Už v názvu má blátivé podloží zapsáno borovice blatka. Ostatně borovice v nižších kultivarech nebo dokonce kleče jsou vášnivými vyznavači mokré půdy. Velmi rozšířeným stromem ve vlhkých krajích je samozřejmě bříza (Betula pubescens) a kalina.

Z trvalek pak doporučujeme udatnu (nesnáší ale stání ve vodě) nebo popelivku zoubkovanou. Do míst s vyšším poměrem vody a i do stojatých vod pak patří kosatec žlutý, blatouch bahenní, kejklířky, štítovka apod.