Pro dobrou plodivost stromů jsou potřeba živiny, které rostliny získávají ze svého okolí, a to zejména z půdy. Během roku stromy odčerpají z půdy velké množství živin, které je potřeba půdě znovu dodat, a tím jí vrátit úrodnost. Základem živin jsou organická hnojiva, tedy kravská mrva, rašelina a podobně. Pouze průmyslová hnojiva mají za důsledek tzv. hladovou půdu, ve které se neudrží ani živiny, ani vláha, proto je dobré je používat jako doplňková hnojiva.

Čím hnojit?

Základem hnojení ovocných stromů jsou organická a minerální hnojiva. Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června. Granulovaný hnůj a průmyslové komposty je dnes již možné koupit i v obchodě.

Organická hnojiva doplníme draselnými a fosforečnými hnojivy, nejlépe vícesložkovými nebo organo-minerálními, která obsahují stopové prvky. Při jarní výsadbě stromků se nesmí dávat umělá hnojiva nebo vápno do jámy ani na povrch, stromek by mohl uhynout. Umělými hnojivy přihnojujeme nejdříve za měsíc po výsadbě. Stromky z podzimní výsadby přihnojujeme nejdříve až koncem dubna.

Kdy a jak je vhodné přihnojovat?

Během roku je vhodné přihnojovat dvakrát až třikrát. První přihnojování probíhá na jaře, v období počátečního růstu stromů. Podruhé přihnojujeme ihned po odkvětu, čímž posilujeme listy a nasazované plody a potřetí přihnojujeme po červnovém opadu části nasazených plodů, k vývinu plodů a zakládání květních pupenů pro zajištění úrody v příštím roce.

Hnojivo se zaorává nebo zarývá lehce pod povrch půdy pod korunami stromů, nikdy však ne přímo ke kmenu. Čím je strom starší a vzrostlejší, tím vydatněji přihnojujeme. Pokud hnojíme rašelinou či chlévskou mrvou, je potřeba, aby byly opravdu zetlelé, protože pak jsou živiny v nich pro stromy dostatečně přijatelné. Dusíkatá hnojiva je vhodné zapravovat do půdy na jaře, když půdu přerýváme a kypříme, protože tato hnojiva jsou snadno splavována vodou.

Jaká organická hnojiva použít?

Kompost má podobné vlastnosti jako chlévská mrva. Připravujeme jej z rostlinných a živočišných odpadů, které se ukládají do zvláštní hromady, v níž se rozkládají a dávají kvalitní humus. Hnojit kompostem a chlévskou mrvou je nejlépe na podzim.

Hnojůvka se tvoří z moči zvířat, je to velmi hodnotné a rychle účinkující hnojivo pro hnojení ovocných stromů.

Rašelina nížinná neboli slatinná obsahuje velké množství dusíku a je možné ji používat přímo jako hnojivo. Vrchovištní neboli mechová rašelina má zvýšený obsah kyselin, a proto se čerstvá jako hnojivo nepoužívá. Dobré hnojivo vznikne kompostováním rašeliny s fekáliemi.

Drůbeží trus je hodnotné hnojivo s vysokým obsahem živin. Ke hnojení půdy se používá suchý nebo rozředěný vodou.

Zelené hnojení je levné a snadno ho získáme. Stačí vysít jakoukoliv plodinu, která má velké množství zelené hmoty a až vyroste, zaorat ji do půdy.

Minerální hnojiva jako doplněk

Minerální hnojiva obsahují přirozené soli nebo minerální sloučeniny. Živiny, které hnojiva obsahují, může rostlina ihned využít. Minerální hnojiva jsou však často rozpustná ve vodě, proto hrozí jejich vyplavení z půdy. Z toho důvodu jsou dostupná i jako dlouhodobé hnojivo. Z minerálních hnojiv jsou v sadařství nejrozšířenější dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva. Mezi dusíkatá hnojiva patří ledek amonný, síran amonný, ledek sodný a dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý).

K fosforečným hnojivům patří fosforit, superfosfát, precipitát a Thomasova moučka. Mezi draselná hnojiva se řadí sylvit a chlorid draselný. Často se jako draselné a fosforečné hnojivo také používá dřevný popel a jako fosforečné hnojivo kostní moučka.

Potřebné množství minerálních hnojiv určujeme podle procent rozpustných živin, které jsou v nich obsaženy.