Mangold patří do velké rodiny, ze které známe dobře třeba špenát nebo řepu. A asi se narodil v téhle rodině někde přesně uprostřed, protože není ani tak zelený, ani tak červený… je nádherně barevný. Zelené listy rozjasňují řapíky, které mohou být červené, žluté, fialové… Barev je opravdu ohromná hromada.

Pěstování

Základní vlastnost mangoldu je ta, že nepotřebuje nijak extrémně kvalitní půdu. Pokud je příliš suchá, písčitá nebo jílovitá, je lepší ji vylepšit klasickým kompostem. Podzimní zapravení chlévské mrvy do záhonku také velmi pomůže.

Semena se vysévají do řádků s roztečí minimálně 30 centimetrů. Semena v řádcích dávejte po pěti centimetrech, do hloubky tři centimetry, později je budete muset vyjednotit opět na 30 cm.

Záhon potřebuje, aby byl stále dostatečně nakypřený, bez plevele a hlavně vlhký. Mangold vytváří totiž hodně listů, které potřebují spousty vláhy. A tak je možné záhon s mangoldem mulčovat. Stejně tak je možné přihnojovat i dusíkatými hnojivy.

Když vyraší stonky s květy, ty odstřihněte, aby se rostlina nevysilovala.

Vyséváme v dubnu až květnu pro letní sklizeň a ve druhé půlce léta pro podzimní sklizeň. Pokud necháte mangold v záhonku přes zimu, zakryjte kořeny slámou (ne listy, aby nehnily).

Sklizeň

Sklízení je vlastně nepřetržitý proces. Po vzejití počkáme asi patnáct dní, než mangold vyjednotíme. Po dvou měsících můžeme sklízet listy. Vždy odřezáváme listy z vnějšího okraje. Po dalším měsíci můžeme odřezávat i řapíky. Pokud chcete odebrat všechny listy najednou, nechte asi 5 cm řapíků. Rostlina pak znova obrazí.

Mangold je zdrojem vitaminu C, B2, minerálních látek, jako je železo, draslík, vápník, sodík… Listy se používají především do salátů, lze z nich udělat i špenát. Stonky jsou tvrdší, takže je zapotřebí je vařit zvlášť. Dusíme je, vaříme a dají se dokonce i obalovat a smažit. Vynikající jsou jako součást těstovin nebo salátů. Třeba čočkový salát s mangoldem ochucený citronem, olivovým olejem a solí je extrémně jednoduchý, a přitom výtečný.