Lesní houba potřebuje k životu les. Základní podmínkou tedy je, vytvořit jí na zahradě takové prostředí, aby nepoznala, že není v lese. Jestliže máte na pozemku břízky, smrky, borovice nebo jedle, případně duby či buky, můžete k nim zkusit vysadit příhodné druhy hub. Mějte přitom na paměti, že každému druhu houby vyhovuje jiný druh stromu.

Zatímco stromy mohou existovat samy o sobě, houby se bez stromů neobejdou. Z rostliny čerpají organické látky, které si nedokážou brát z půdy. Podhoubí na oplátku posílá stromu půdní živiny a napomáhá tím k jeho rychlejšímu růstu. Houby a stromy tak žijí ve vzájemné symbióze, zvané mykorhiza, a jsou si navzájem prospěšné.

Jenom stromy ale k úspěšnému pěstování lesních hub nestačí. Houbám prospívá stín, vlhko a půda bohatá na dusičnany. Jestliže se vám okolo stromů rozmáhají kopřivy, je to dobré znamení - mělo by se tu dařit i houbám. Vysazovat můžete od jara do konce podzimu, při výsadbě by nemělo mrznout. Spory hub si můžete přinést rovnou z lesa - vyskytují se v mechu a v mulčovací kůře či listí - nebo je můžete zakoupit jako práškovou směs. Prodávají se i speciální suspenze, obsahující živé zárodky více druhů hub.

Sadbu nasypeme nebo nalijeme přímo ke kořenům stromů do hloubky asi 10 až 20 cm, ne dále než 2 m od kmene. Místo pokropíme odraženou vodou a můžeme ho pohnojit kompostem. Pokud nám nepomohou přeháňky, musíme zalévat každý den. Půda by měla zůstat neustále vlhká, jinak se podhoubí neuchytí. První hlavičky hub přivítáme v ideálním případě napřesrok, někdy si však počkáme i dva nebo tři roky a není výjimkou, že se nedočkáme nikdy. Zvláště hřiby jsou v tomto ohledu velice nevypočitatelné.

Lepší zkušenosti zahrádkáři hlásí s bedlami a kozáky. Bedly mají výhodu v tom, že snesou sušší stanoviště a jsou méně náročné na živiny. Růst mohou i dále od stromů na trávníku. Travnaté porosty miluje i pýchavka obrovská, která se dnes v přírodě vyskytuje stále méně. Bedly i pýchavky dorůstají velkých rozměrů a lze z nich připravit báječné řízky.