Eschynanty, jimž se počesku říká také rděnky, se v přírodě vyskytují jako keře nebo liány. Často rostou na kmenech stromů, aniž by na nich parazitovaly, a dokážou se přizpůsobit i skalnatému povrchu. Rod s latinským názvem Aeschynanthus zahrnuje asi 140 druhů, pro pěstování v našich domácích podmínkách se dá sehnat například Aeschynanthus Hildebrandtii (rděnka Hildebrandtova), Aeschynanthus radicans nebo Aeschynanthus twister. Jednotlivé druhy se liší tvarem listů i dobou kvetení, květy ale můžeme u všech očekávat velmi výrazné. Mívají trubkovitý tvar a zbarvují se do sytě žluté, oranžové nebo rudé barvy.
Eschynantus neboli rděnka
Pro své plazivé výhony se eschynanty osvědčily jako převislé rostliny, které nejlépe vynikají v závěsných nádobách. Vzhledem k jejich tropickému původu je musíme držet v teple, ideální je teplota kolem 22 °C, přičemž v zimě preferují chladnější prostředí, ale nikdy ne teplotu nižší než 16 °C. Ačkoli eschynanty potřebují dostatek světla, přímé slunce jim pálí listy, takže je určitě nevystavujeme před jižní okno.
Eschynantus neboli rděnka
Zásadním problémem pěstování rděnek v bytě bývá vzdušná vlhkost. Tropický prales nese přívlastek "deštný" z určitého důvodu, a právě takové prostředí v našich vytápěných bytech těžko nahradíme. Listy eschynantů by se měly pravidelně rosit měkkou, odstátou vodou, v nejlepším případě vodou dešťovou. Na zalévání byste měli používat pouze měkkou vodu s tím, že zálivka by měla být dostatečná, ale rostlina nesnese ani přemokření, nádoba by proto měla mít drenáž.
- Tip: Pokud vám eschynantus nechce rozkvést, načas omezte zálivku a přestaňte přihnojovat. Rostlina si bude myslet, že zimuje, a brzy nasadí poupata.