Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici. Přes noc jsou zalezlí a do jídla se pustí až po opadnutí rosy, nesnesou totiž vlhkost. Když se k nim chcete přiblížit, skáčou jako blechy.

Preventivně můžeme zeleninu ochránit sítí s drobnými oky, když už ale invaze dřepčíků začala, je třeba zakročit i jinými způsoby. Jak jsme už naznačili, dřepčíci nemají rádi vodu, takže zvýšená zálivka je jednou z metod, které můžeme vyzkoušet.

Z babských přípravků se osvědčuje dřevěný popel, jímž se rostliny posypou zrána za rosy. Někdo používá pálené vápno pokropené vodou, dřepčíky prý odežene i odvar z pálivých paprik. Hodně brouků polapí žluté lepové desky, na ty se ale mohou přilepit také včely a jiný užitečný hmyz, který likvidovat nechceme. Takže s deskami opatrně.

S dřepčíky se dá zatočit i biologickou zbraní, totiž použitím jejich přirozených nepřátel, škvorů. Pravda, škvor není zrovna hezké zvířátko na pohled, avšak na zahradě může být užitečný. Živí se nejen dřepčíky, ale i larvami mšic. Škvory k napadeným rostlinám přilákáte, když vedle nich položíte převrácený květináč naplněný slámou nebo mechem, kam se škvoři můžou nastěhovat jako do domečku. Pozor ale, pokud jsou v blízkosti také květiny - škvoři sice ochrání zeleninu, ale sami rádi žerou květy a listy okrasných rostlin.