Jak zadržet vodu na rozlehlých pozemcích

Poldr
Velmi signifikantní příklad problému

Autor:

Je extrémní sucho. Tak velké, že i místa, která dříve měla vody dost, se dnes potýkají s úbytkem spodních vod, se suchem na povrchu a rychlým splavováním vody po ztvrdlé zemi. Voda přestala být samozřejmostí. Jak ji zadržet v krajině?

Nechali jsme zemi, aby se starala sama. Neumí to. Přirozenost přírody není nechat velké louky a lány obilí na odiv slunci a dešti. Příroda by dokázala vše za pár desítek let spravit sama. Jenže my nemáme tolik času a nechceme nechat zarůst louky náletovými dřevinami. Jak to tedy udělat na rozlehlých pozemcích, aby bylo vody stále dost? Záměrně tento článek věnujeme právě těm, kteří mají velké pozemky, pastviny a louky, ba dokonce i pole.

Vše souvisí se vším

Naši předci neměli závlahové systémy s velkými hadicemi na bubnech, výkonnými čerpadly a rozprašovači na polích brambor. Širokořádkové plodiny, jako jsou právě brambory nebo kukuřice, přesto dokázaly mít dostatek vody během celého roku. A to i přesto, že i dříve tu byly roky suché, kdy byl problém s vodou. Stačí se začíst do starých kronik nebo zpráv vlád a uvidíte, že například za První republiky tu byl hned několikrát problém s extrémním suchem, který se ale tehdejší představitelé státu, měst i obcí rozhodli okamžitě řešit.

Poldr
Pole, které nezasakuje. Problémů je několik - ten hlavní asi absence hluboké orby, která umožní vodě se dostat do hloubky

Autor:

Po kolektivizaci ale všechny ty staré recepty na uchování vody v zemi padly. Pole a louky se zvětšily, remízky vyklučily, předěly zarovnaly. Lužní lesy byly vysušeny, stejně jako malé rybníčky. A najednou se objevily problémy. I když srážek je stejně, sucho je větší. A když je srážek málo, sucho je extrémní. Vraťme se tedy k tomu, co fungovalo.

Základ je průleh

Nejdůležitější je rozdělit velké plochy na menší. I ti, kteří pasou na velkých loukách koně či užitková zvířata, mohou vytvořit takové prostředí. Vždyť i taková kráva bude radši, když si bude moct lehnout do stínu a ne na plné slunce. Bude radši, když bude mít rybníček, ze kterého se bude moct napít, než chodit k velké cisterně na konci louky.

Mohlo by vás zajímat

Rozdělit louku nebo pole na menší části je základ. Jenže ten základ má svá pravidla. Neporoste vám v remízku nic jiného než trnovník akát nebo pajasan, pokud tam nebude dostatečná zásoba vody pro výživu stromů. Nejdůležitější je tedy vytváření půdních průlehů. Jde vlastně o změnu svážnosti pozemku. Voda neteče do kopce. Vytvořením jakési bariéry se vsakovacím místem zůstane na místě. Průleh o šířce 12 m a hloubce 1 m umí zadržet na jeden běžný metr 8000 l vody! Samozřejmě, že dvanáctimetrový průleh je opravdu extrémní případ. Jenže je možné udělat takových míst víc a menších.

Kde je dělat?

Základním pojmem pro všechny tyto změny je pečlivé pozorování krajiny. Když bude pršet, ale opravdu hodně pršet, vyjděte v pláštěnce a gumákách na louku a pozorujte vodu. Meliorační práce vždy tvoří reakci na nesprávný odtok vody. Uvidíte například, že cesta vytvořená pouhým ušlapáním zvířaty je vlastně ohromným potokem. Že v některých místech je půda kypřejší a lépe zasakuje, zatímco jinde po ní steče jako nic. Tvorba průlehů pak vždy vytváří po vrstevnici jakousi terasu, která vodu udrží a nenechá odtéct společně s půdou.

Poslední fáze

Poldr
Mokřad je poslední fází melioračního systému. I o něj je však třeba se starat

Autor:

Nikdy nedokážete vodu zadržet zcela. Vždy nějaká steče. V místě soutoku hlavních proudů se pak vyplatí vytvořit trochu větší meliorační dílo, jako je poldr, někdy také označovaný jako vsak nebo podmok. Jsou to vlastně uměle vytvořené vsakovací jímky, kde připravíme vodě co nejvhodnější podmínky pro vsak. Nejde tedy jen o změnu svážnosti, ale i o hlubší výkop, který se vyloží štěrkem. Nebo se půda promíchá s pískem, aby nebyla jílovitá, ale lehčí a průdušnější.

Za poldrem pak může být jezírko. Ano, bude malé, nebude úplně na koupání, ale retenční zásoba vody bude vysoká. Využijí ji ptáci, hmyz i rostliny. O dostatečné množství přísunu vody není třeba se bát. Poldr dokáže zásobit malý mokřad víc než dostatečně, a přitom spláchnutou ornici a biologický odpad dokáže zadržet, takže rybníček zůstává čistý a nezanáší se.

Kde na to vzít?

Začněte od začátku. Zjistěte si informace. Například Ministerstvo životního prostředí dělalo cyklus přednášek „Voda v krajině – naděje pro budoucnost“. Velmi komplexní je také server suchovkrajine.cz (to samé je vodavkrajine.cz), kde najdete i mapy s odtokovými výškami, srážkovými úhrny apod. Také je tu zpracovaná celá řada zajímavých informací do detailu nebo přímo zpracované případové studie.

Spoustu informací najdete i na portálech nase-voda.cz, časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, nebo Evropský institut pro zadržování vody v krajině. Až nasajete informace, obraťte se na odborníky. Ti navrhnou nejvhodnější řešení, ale s tím, že vy už budete vědět, nad čím přemýšlet, kde hledat problémy, kudy proudí voda apod.

Odborníci vám poradí i to, kde získat peníze a jak se na to připravit. Ministerstvo životního prostředí připravilo speciální operační program, kde počítá s dotacemi na zachytávání vody v krajině. „Ve dvou aktuálně otevřených výzvách z našeho Operačního programu Životní prostředí budeme konkrétně podporovat projekty, které zlepší zejména průchodnost říční sítě pro vodní živočichy a zlepší vodní režim krajiny, vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků atd.,“ říká ministr Richard Brabec.

Komentáře

Načítám komentáře...