Pokud máme k dispozici vhodný prostor, je určitě dobré na svém pozemku vysadit některé stromky, keře, či právě zmiňovaný živý plot. Právě živý plot je totiž nejpřirozenějším a také opticky nejvhodnějším dělicím prvkem v zahradách. Přitom existuje řada možností, jak živého plotu v zahradě využít. Tyto dřeviny nemusí plnit jen okrasnou funkci, ale mohou být i užitečné. Velmi snadno nám mohou poskytovat úrodu. V případě hustého živého plotu, který potřebujeme udržet ve štíhlejší formě, můžeme použít keřové moruše, jejichž plody mají v kuchyni řadu využití. Pokud může mít plot růst volnější, můžeme využít rakytníku, který se velmi dobře a hustě rozrůstá a jehož plody působí na lidský organismus blahodárně.

Nyní na jaře však nejvíce pozornosti přitahují tzv. kvetoucí živé ploty. Docílíme jich velice snadno. Stačí na vhodné místo sesadit kombinaci správně zvolených okrasných dřevin. Velmi elegantně působí díky postupnému nakvétání kombinace těchto keřů: forsythia - zlatice, tavolník van Houtteův, tamaryšek, vajgélie červená a jasmín pustoryl. Pokud vysadíme rostliny cca 60 cm od sebe a pravidelně je opakujeme ve zvolené kombinaci, docílíme plotu, který bude po dobu 2 měsíců postupně nakvétat, tedy měnit barvu dle jednotlivých keřů a tím i měnit ráz zahrady.

Pokud chceme klasický živý plot, máme možnost vybírat z řady velmi vhodných dřevin: zerav, ptačí zob, habr, cypřišovec nebo javor babyka. Nejrychleji rostoucím živým plotem je pak sibiřský jilm neboli turkestánský brest. V případě této dřeviny je třeba počítat po zakořenění s ročními přírůstky od 50 cm do 100 cm. To samozřejmě znamená i pravidelný a častý řez. Doporučuje se 3x až 4x ročně.

Chceme-li docílit co nejkompaktnějšího a nejhustšího porostu u živého plotu, je možné zastřihnout jej jednorázově až o 1/4. Dále pak již jen zastřihujeme na zvolenou velikost. Sestřih je možné provádět až 3x během vegetační doby. Nejčastěji se provádí sestřih na jaře a během závěru léta. Stejně jako na výšku sestřihneme i boční větve. Tím začne rostlina houstnout a my můžeme snáze udržovat její tvar. Při náročnějším tvarování je třeba nespěchat a kýženého tvaru docilovat postupným jemným zastřihováním tak, aby rostlina dostatečně houstla. Tvar u živých plotů udržujeme vždy takový, aby sněhová pokrývka mohla sama co nejsnadněji sklouznout a nerozlamovala svoji vahou větve a tím celý tvar.

Rozhodneme-li se k výsadbě živého plotu nyní na jaře, můžeme začít s výsadbou vhodných rostlin, jakmile je půda rozmrzlá. Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30-40 cm hluboký a jeho dno dobře nakypříme. Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou. Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5cm vrstvou mulčovací kůry.