Křen je velmi nenáročný na pěstování, mnozí zahrádkáři říkají, že je to vlastně plevel. Jeho mohutné listy zabírají poměrně dost místa, ale právě díky jeho nenáročnosti jej můžete pěstovat i v zastrčeném koutě zahrady nebo v nádobě. Při pěstování v kontejneru navíc zamezíte jeho nadměrnému rozrůstání, pokud chcete mít nad pěstováním kontrolu.

Křen obsahuje velké množství vitaminu C, skupiny B a dále mnoho draslíku, fosforu, železa a vápníku. Díky svým sirným silicím, které známe v jeho specifické chuti a vůni, pomáhá potírat v těle infekce a prospívá trávení. Takže pokud máte na zahradě kousek místa, vypěstujte si svůj vlastní. Jeho další velkou výhodou je, že se dá poměrně dobře a dlouhodobě skladovat ve sklepě, aniž by se jeho zásobárna zdraví prospěšných látek nějak výrazně snížila.

Správné pěstování

Tuto skvělou zeleninu můžete pěstovat i ze semen, ale je mnohem jednodušší jej vysadit. Potřebujete jeho jediný kořen nebo kořenový řízek, velmi rychle se rozmnoží. Křen dokáže přežít v každé půdě jako každý plevel, ale pokud jej chcete opravdu pěstovat, dopřejte mu kvalitní kyprou zeminu, částečně písčitou. Kompost přidejte rostlině pouze při sázení, pak už jej nedosypávejte, rostlina by vyháněla zbytečně velké množství listů. Kořen nebo řízek o délce alespoň 10 cm a alespoň 2 cm v průměru zasaďte svisle nebo mírně šikmo, širším koncem nahoru a celý jej zahrňte půdou. Kolem kořene nechte asi půl metru místo, aby se měl kam rozrůstat.

Pokud se začne rostlina rozrůstat příliš do okolí, je třeba její kořenový systém trochu zredukovat, aby se vám nepřemnožila. Odstraňte boční výhonky i s kořínky a ponechejte jen několik hlavních středových kořenů. Ke tvorbě silnějších a kvalitních kořenů také přispěje, pokud křenu zabráníte v rozsemenění. Pokud se vám líbí bíle kvetoucí křen, můžete květenství odstranit, jakmile začne uvadat, jinak jej můžete odstraňovat již od raných výhonků.

Čas sklizně

Zasadíte-li kořeny křenu na jaře, stihnou do podzimu pěkně zesílit a rozmnožit se, takže na podzim si již na nich můžete pochutnat. Doporučuje se sklízet křen po prvních přízemních mrazících, protože to je doba, kdy rostlina všechnu svou sílu koncentruje právě do kořenů, které pak mají onu pověstnou sílu chuti. Skliďte tedy hlavní kořeny a menší boční kořínky můžete opět zasadit zpět do půdy, kde přečkají zimu.

Křen uskladněte ideálně ve vlhkém chladném sklepě, kde vám vydrží dokonce několik měsíců jako čerstvý. Pokud máte sušší sklep, můžete křen vložit do mírně vlhkého písku. Je rovněž možné nechat křen na záhonu a sklízet jej průběžně během zimy, pokud samozřejmě nenastanou silné mrazy, při kterých by půda ztvrdla tak, že byste se ke kořenům nedostali.

Využití v kuchyni

Křen se pěstuje jako pochutina využívaná v kuchyni. Svou výraznou chutí ozvláštní masa, speciálně uzená či uzeniny samy, ryby i zeleninové saláty. Konzumuje se hlavně nastrouhaný, kdy se z něj nejvíce uvolňuje hořčičná silice obsahující glykosid sinigrin, jenž způsobuje typickou peprnou chuť křenu a také známé slzení očí. Křen nepatří mezi vysloveně uznávané léčivky, ale jeho pozitivní vliv na naše zdraví je nezpochybnitelný.

Křen rovněž obsahuje látky zvané fytoncidy, jež mají konzervační účinky. To se často využívá například při sterilaci zeleniny, jako je červená řepa, okurky, květák apod. Je také součástí různých křenových omáček, ať již studených, nebo teplých, tatarské omáčky nebo různých krémů.