Medvědí česnek (Allium ursinum) patří mezi léčivé trvalky. Jeho listy jsou vhodné pro výrobu pesta, můžete je však přidat do polévek, spařit a upravit je jako špenátové listy nebo jen tak nakrájené nasypat na chleba či na brambory místo pažitky. Svou chutí se vyrovnají klasickému česneku, jsou však jemnější a neobsahují takové množství aromatických silic, takže mohou být pro některé lidi stravitelnější než běžný česnek.

Kde se česneku daří?

Ve volné přírodě roste medvědí česnek na stinných stanovištích, například v lužních nebo listnatých lesích, najdeme jej i na úpatí kopců a okrajích luk, v blízkosti potoků a dalších vodních zdrojů. Vyhovuje mu písčitohlinitá až jílovitá půda. Ve volné přírodě u nás existují dva poddruhy česneku medvědího, a to česnek medvědí pravý (ten se vyskytuje na roztroušených stanovištích východních Čech a Moravy) a česnek medvědí ukrajinský (jeho hlavní oblasti výskytu najdeme na Moravě). Rozdíl mezi nimi je malý, poznáme je podle květní stopky, jež je u pravého česneku s bradavkou, zatímco u ukrajinského je hladká.

Česnek medvědí se pěstuje z cibulek, jež jsou přibližně 4-6 cm dlouhé a 1-2 cm silné. Z nich vyrůstají stonky, dosahující výšky od 15 až do 50 cm a mající kolem sebe přízemní listy. Na stonku pak vyroste bílé květenství, jež dozrává v plody – tobolky. Ze semen tobolek si můžete česnek vypěstovat, ale pro mnohé pěstitele je mnohem snazší vypěstovat si jej z rozmnožených cibulek.

Pokud se rozhodnete medvědí česnek pěstovat, dopřejte mu podobné podmínky, jaké má ve volné přírodě, tedy stinné a vlhčí stanoviště, rozhodně ne přímé slunce. Semena česneku i malé předpěstované rostlinky lze zakoupit v zahradnictvích a dalších obchodech pro zahrádkáře. Vysejte nebo zasaďte je ve skupinkách, rostliny budou pohromadě silnější a odolnější. Není nutné je nějak významně jednotit, ani když dorostou.

Cibulky se vysazují na jaře a ještě týž rok můžete sklízet. Sázejte je po pěti až deseti kusech tak, aby byly celé schované v půdě, ideálně tak, aby nad nimi bylo ještě 5-7 cm zeminy. Semena je naopak dobré vysévat na podzim, mezi zářím a listopadem, a to také po skupinkách, do hloubky asi 1 cm. Dalšího roku se již dočkáte úrody. Pokud necháte vzrostlé rostliny vykvést a vysemenit, budou se vám samy rozmnožovat.

Kdy se česnek sklízí?

Ideální doba sklizně je tehdy, pokud rostlina ještě nejde do květu, neboť tak mají listy největší sílu. To bývá zpravidla v březnu až dubnu, ale velmi záleží na počasí. Tento rok se díky chladnému počasí sklizeň prodloužila až do května. Ale sklízet listy můžete i v době kvetení, jen počítejte s tím, že budou mít slabší chuť a aroma. Jakmile rostlina odkvete a semena začnou dozrávat, listy zežloutnou a už se na další úpravu nehodí. Rostlina se tak připravuje k odpočinku, proto zaschlé listy a stonky odstraňte, cibulky se zavrtají hlouběji do země, aby příští jaro opět vyrazily.

Jak je to s ochranou česneku medvědího?

Často můžete slyšet nebo číst, že medvědí česnek je chráněná rostlina. Není tomu tak, ale samozřejmě nesmíte česnek trhat v chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích, kde by vám hrozila pokuta. Běžně v přírodě není problém česnek sbírat, ale je třeba chovat se ohleduplně a sbírat jednotlivé listy (ideálně odstřihávat nůžkami), nikoli vytrhávat celé rostliny i s cibulkami.