Rybízové keře a stromky mají na českých zahrádkách své stálé místo. Nevyžadují žádné speciální zacházení, dobře vypadají a při správné péči plodí velké množství chutného ovoce plného vitaminu C, které můžete v kuchyni využít na mnoho způsobů.
rybizy
Kde se u nás rybízy vzaly?
Historie pěstování rybízů nemá úplně jasné kořeny, víme však, že již v 15. století je některé země jako Dánsko, Německo nebo Holandsko pěstovaly a snažily se je kultivovat. Tedy pokud jde o červený a bílý rybíz. Ty se později rozšířily i do dalších zemí, u nás je o pěstování červeného rybízu zmínka již z poloviny 16. století, do Ameriky se rybíz dostal importem až počátkem 17. století.
Původ černého rybízu byl dohledán dokonce až na Sibiři, kde byl původně pěstován jako léčivka. Později, přibližně v 18. století, byl převezen do Evropy, kde byl vyšlechtěn do bohatě plodícího keře a jeho plody si našly místo i v kuchyni.
rybizy
Proč rybíz pěstovat?
Rybíz patří mezi velmi zdravé ovoce. Jeho plody mají velmi malou energetickou hodnotu, neobsahují mnoho cukru a téměř žádný tuk, zato však v sobě mají hodně vody a především velké množství zdraví prospěšných látek. Červený a bílý rybíz obsahují vápník, železo, fosfor, provitamin A nebo vitamin B1. Černý rybíz obsahuje kromě vitaminů B také karoten, rutin, kyselinu citronovou a třísloviny. Především jsou však rybízy zásobárnou vitaminu C, černý rybíz jej obsahuje dokonce 10x více než citrony. Rybízové šťávy se hodí pro snižování horečky, při angínách a mají silné močopudné účinky.
Rybíz v sobě také obsahuje vysoké množství pektinu, který funguje jako přirozeně želírovací látky, takže rybíz můžete přidat do ovocných marmelád či rosolů. Díky své nakyslé chuti je rybíz velmi osvěžující, proto se hodí i pro přípravu rybízového vína, džusů a sirupů.
Černý rybíz je poměrně odolný proti chorobám, jeho největším nepřítelem je rez vejmutová, která rostlinu oslabuje a snižuje výnosnost.
Správná péče o rybízy
Keříky rybízu se sázejí buď na jaře, nebo na podzim. Přineseme-li si koupený rybíz domů, je vhodné namočit jeho kořenový systém na jeden den do vody a teprve pak keřík zasadit. Jednotlivé keře se sázejí zhruba metr a půl od sebe, v dospělosti jsou totiž mohutnější a je třeba, abychom mezi nimi měli místo k průchodu, když budeme sklízet úrodu. Keře mají výnosnost dokonce až 20 let, proto počítejme s místem, které pro keře vyhradíme.
Rybíz nevyžaduje žádnou speciální zeminu, postačí obyčejná půda ze záhonu obohacená o kompost. Bílý a červený rybíz sázíme tak, aby výhonky byly ještě přibližně 5-10 cm pod zemí, abychom umožnili rostlině zpevnit. Výhonky zkrátíme přibližně na 20 cm nad zemí. Černý rybíz zasadíme také trochu hlouběji a rovněž jej seřízneme. Čtyřleté výhony vždy vyřezáváme, a naopak necháme keřík zhoustnout novými výhonky.
rybizy
U černého rybízu je třeba pěstovat vždy alespoň dva keře, které se mohou vzájemně opylovat. Ideálně vybereme dvě různé odrůdy. Docílíme tak vyšší úrody. V době nasazování na květ a plození je vhodné pravidelně keře přihnojovat, aby měly dostatek živin pro bohatou úrodu.
Bílé a zejména červené rybízy může napadat antraknóza, která v nejhorším případě keř zcela zlikviduje.
Stromek, nebo keř?
Výhodou keřů je bezesporu jejich větší výnos i doba, po kterou dokážou plodit. Zatímco keře plodí až dvacet let, u stromků se počítá s deseti až 15 lety plodnosti. Podle odborníků jsou také keře odolnější proti chorobám než stromky. Výhodou stromků je zejména to, že na pozemku zaberou méně místa než keře, je tedy možné jich pěstovat více u sebe nebo je pěstovat ve velkých nádobách i na terasách.