Buxus (lat. Buxus) neboli zimostráz patří k okrasným dřevinám, jež se nejčastěji vyskytují v našich parcích či zahradách jako součást živých plotů, ale také jako solitérní keře, které lze tvarovat do různých podob od geometrických tvarů až po zvířata či sochy lidí. Můžeme pěstovat velké vzrostlé keře nebo zakrslé varianty, jež lze úspěšně umístit do okrasných nádob na terasy, balkony nebo i před budovy, jako jsou hotely, banky či restaurace.

Jejich stálezelené lístky vejčitého tvaru jsou příjemně svěže zelené, drobné žluté kvítky zdobí keře od dubna do května. Buxus dokáže odolávat i drsnějším klimatickým podmínkám, na pěstování je celkem nenáročný, stačí dodržet pouze několik zásad.

Buxusu se dobře daří na hlinitých vápenitých půdách, ale dokáže zvládnout i půdu písčitou, pokud ji doplníte kvalitním kompostem. Ten je třeba přidávat pravidelně, aby se živiny z půdy nevyčerpaly. Důležité je také, aby zemina byla propustná, nebo alespoň polopropustná. Těžká, jílovitá půda, která v sobě drží příliš vody, není pro kořenový systém rostlin vhodná.

Pokud vybíráme stanoviště, měli bychom upřednostnit stinné či polostinné místo. Plné slunce buxusy snášejí špatně, protože vlivem ostrých slunečních paprsků jim začnou žloutnout a opadávat listy. Naopak se nemusíme bát umístit je na velmi stinná místa, např. pod vzrostlé stromy, i tam se jim bude dobře dařit.

Buxusy se hodí do živých plotů, ale vyniknou také jako solitéry, jejich zakrslé varianty slouží i jako obruba chodníků, skalkové keříčky, krásně vypadají také coby různě vytvarované solitéry. Lze je různě tvarovat, řezat, snesou i radikálnější řez. Jsou odolné vůči klimatickým podmínkám, nevadí jim ani špatné ovzduší, i tam dokážou dobře prosperovat. Škodí jim však psí moč, a tak je důležité případně je ochránit plotem nebo alespoň nějakým drátem proti psím útokům.

Vysazovat nebo přesazovat nové buxusy se obecně doporučuje v předjaří, kdy je půda po zimě vlhká a rostlina má velmi dobrou šanci zakořenit a dobře se uchytit. Keř sázíme s celým kořenovým balem a po umístění do země pravidelně a dostatečně zaléváme. Léto je naopak vhodnou dobou pro tvarování a řez. Rozmnožování nových rostlin provádíme řízkováním nebo křížením.

Pokud pěstujeme buxusy v dekorativních nádobách nebo v květináčích, je třeba pro jejich přezimování najít vhodné stanoviště. Lze je postavit do chladnější, ale světlé místnosti, vhodné jsou zimní zahrady nebo zasklené terasy. Pokud máme keříky v menších nádobách, můžeme je i s celou nádobou zahrabat hluboko do země, kde dobře přečkají zimu, aniž by jim namrzly kořeny.

Hlavním škůdcem buxusů je zavíječ zimostrázový, především jeho housenky, které dokážou rostlinu nejen těžce poškodit okusováním, ale téměř ji zničit. Proto se vyplatí v květnu a červnu provést opakovaný postřik, který rostliny proti škůdcům ochrání. Pokud jsou již keře napadené, odstraníme nejen housenky tohoto škůdce, ale také zdeformované a prokousané části, které okamžitě spálíme.