Výkyvy teplot během zimy snadno způsobí popraskání kůry; ve vzniklých trhlinách se pak snadno zabydlí nejrůznější choroby a škůdci. Ke vzniku prasklin jsou náchylnější především kmeny teplomilných druhů, včetně meruněk a broskvoní, ale také třešně a některé druhy jabloní, jako například renety nebo ontario.
Prasklina stromu
Pro ochranu ovocných stromů před nadměrným ohříváním způsobeným zimním sluncem se dodnes používá nátěr hašeného vápna smíchaného s vodou, k dostání jsou i speciální bílé barvy pro bílení stromů, vyjdou jen dráž. Protože se nátěry vlivem deště postupně smývají, obvykle se provádějí až během února, aby vydržely účinné proti ostrému slunci v předjaří. Velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí však letos viditelně nejsou jen záležitostí časného jara, a tak se vyplatí nátěr provést už teď a koncem února ho zopakovat.
Ochrana stromů v zimě
Rychlou a jednoduchou pomocí je také zastínění kmene rohožemi nebo prkno lehce připevněné k jižní straně stromu. Tyto mechanické zástěny pak koncem března zase odstraníme.
Pokud kůra stromů i přes veškerou prevenci popraská, trhliny bude potřeba ošetřit. V bezmrazé dny čerstvé rány ošetříme sadařským balzámem, u starších prasklin je potřeba nejprve seškrabat odumřelé části, ránu vyčistit a pak teprve nabalzamovat. Nevzhledné praskliny lze také vyplnit štěpařským voskem, který má podobně jako balzám hojivé účinky a brání rozvoji infekcí, za chladného počasí se s ním jen hůře pracuje.