Borůvky patří mezi velmi oblíbené bobulovité ovoce a jejich pěstování není až tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Keře zahradních, jinak také zvaných velkoplodých nebo hroznovitých borůvek dorůstají do výšky 1,5 až 2 m v závislosti na kultivaru a také plody jsou až dvakrát větší než u původních divokých lesních borůvek. Z jednoho keře je možné sklidit mezi dvěma a čtyřmi litry plodů. V řadě zemí existují celé plantáže, kde se borůvky pěstují ve velkém.

U nás také existují pěstitelé mající větší množství těchto keřů, ale většina zahrádkářů si na zahradě pěstuje dva, tři keře, což jim pro vlastní potřebu stačí. Důvodem, proč byste si měli na záhon nebo na terasu pořídit alespoň dva keře, pokud o pěstování borůvek uvažujete, je ten, že řada odrůd nepatří mezi samosprašné, potřebují tedy druhý keř k lepšímu opylování. Avšak podle poznatků odborníků i samosprašné odrůdy lépe a více plodí, pokud se pěstují alespoň ve dvojici. Není přitom nezbytné pěstovat dva identické kultivary, takže můžete vyzkoušet dvě různé odrůdy.

Jaké jsou vhodné podmínky pro pěstování?

Borůvky patří mezi rostliny, které potřebují kyselou půdu. Pokud je pěstujeme na zahradě, je třeba před zasazením vyhloubit dostatečně hlubokou jámu, kterou uvnitř pokryjeme fólií, aby se půda pro borůvky nesmísila s okolní zásaditou zeminou. Rostliny lze pěstovat přímo v rašelině, nebo jim můžeme zakoupit speciální substrát určený pro pěstování borůvek a brusinek či jiných kyselomilných rostlin. Do zeminy můžeme přisypat trochu kompostu, lesní hrabanky nebo drcenou kůru, ale pouze v omezeném množství.

Pokud pěstujeme borůvky na terase či balkoně, je potřeba vybrat širší nádobu, její velikost závisí na tom, jak velký keřík jsme zakoupili, ale minimálně by měla mít dvacet litrů pro malé keře. Na dno nasypeme keramzit a na něj opět rašelinu.

Rostliny zasadíme, zasypeme zeminou a navrch přidáme lesní hrabanku nebo mulčovací kůru, která pomůže udržet v zemi vlhkost. Borůvky totiž potřebují vlhkou, ne však přemokřelou půdu. Zaléváme je pravidelně, rostliny v nádobě častěji, ideálně dešťovou nebo dobře odstátou vodou. Vyhýbáme se chlorované vodě, neboť chlor má na rostliny dost ničivý účinek. Borůvky také pravidelně přihnojujeme speciálním hnojivem pro borůvky a brusinky. Rostliny milují lehký polostín, ale nevadí jim ani slunné stanoviště, pokud mají dostatek vody.

Rostliny v nádobě můžeme postupem času přesazovat do větších nádob, vždy by však měla být nádoba spíš širší než hlubší, protože borůvky mají mělčí kořenový systém, který se však rozvíjí do šířky. Pokud mají rostliny více prostoru, má to pozitivní vliv na jejich plodivost. Skvělé jsou pro ně samozavlažovací květináče či kontejnery, jež drží více vlhkosti, kterou borůvky potřebují.

Nezapomínáme ani na pravidelný řez

V prvních dvou letech mladé keříky neřežeme, rostliny jsou ještě příliš nezralé, a také ve třetím roce pouze odstraňujeme slabé výhonky, zejména ze středu keře, aby se zbytečně nezahušťoval. Správně udržovaný keř by měl mít mezi pěti a osmi silnými rovnými větvemi, odstraňujeme staré větve, tzn. ty tříleté. Ponechané větve by měly být obrostlé dostatečným množstvím nových menších větviček, rozhodně by neměly být holé a přírůstky by měly být čerstvé, zelené, nikoli zaschlé. To svědčí o nedostatečné výživě keře, a to buď nedostatečném zalévání, či malém množství živin.

Sklízíme lahodné a zdravé plody

Borůvky jsou velice zdravé, a to díky velkému množství železa a antioxidantů, které obsahují. Hodí se pro lidi trpící nedostatkem železa, či dokonce anemické jedince, mají pozitivní účinek, pokud trpíme žaludečními či střevními potížemi, a dokonce mohou být jedním z preventivních prostředků před rakovinou.

Díky obsahu bioflavonoidů, tříslovin, karotenoidů a vitaminů jsou také pomocníkem v posilování imunitního systému člověka, pomáhají předcházet stárnutí organismu, stařecké demenci, snižují hladinu cholesterolu a stabilizují hladinu cukru a tuků, takže se hodí i pro diabetiky a pro ty, kteří chtějí zhubnout.

Borůvkové keře začínají plodit kolem čtvrtého roku a plné plodnosti nabývají šestým rokem. V závislosti na kultivaru a také na lokalitě, kde rostliny pěstujeme, můžeme sklízet plody v období od června do srpna. Plody vyrůstají na keřících ve větších skupinkách a dozrávají postupně v průběhů 20-35 dní. Ideální je tedy jednou, dvakrát za týden udělat probírku a sklízet opravdu modré (nikoli zafialovělé, ty ještě nejsou zcela zralé) plody.

Vzhledem k tomu, že plody jsou velkým lákadlem pro ptáky, je vhodné keřík překrýt například starou záclonou nebo jinou propustnou světlou textilií, která může plody ochránit před nálety ptáků, ale zároveň k rostlině propustí dostatek světla.