Encyklopedie rostlin: hvězdnice

Encyklopedie rostlin: hvězdnice

Podzimní hvězdnice patří ve střední Evropě k velice oblíbeným zahradním květinám. Dnes se tedy v encyklopedii rostlin na ni pořádně podíváme...

Z několika stovek druhů více či méně náročných rostlin rodu Aster se v našich podmínkách velmi dobře ujaly například hvězdnice novoanglická a novobelgická s nápadnými – většinou s modrofialovými nebo červenými květy a oranžovým či žlutým terčem uprostřed. Ty dorůstají 120 až 160 cm výšky, jejich stonky jsou hustě obrostlé protáhlými kopinatými lístky a v horní části bývají chlupaté. Pokud někomu z vás připomínají kopretinu, není to podobnost náhodná. Obě rostliny jsou blízce příbuzné a ne náhodou se pozdě kvetoucí astry nazývají také podzimní kopretiny. Existují ovšem i druhy daleko menší, jako třeba Aster dumosus, dosahující výšky jen 25 cm.

Astry patří k vytrvalým rostlinám pěstovaným více let na jednom stanovišti, jejich vrcholným obdobím však nejčastěji bývá konec léta a podzim, kdy houževnatě kvetou až do zámrazů. Méně druhů pak rozkvétá už na jaře nebo v létě. Například hvězdnice alpská začíná kvést už od května.

Rozšíření
Ve volné přírodě se hvězdicovité rostliny vyskytují na kyprých mělkých a současně kamenitých půdách, často s vápencovým podložím. Najdeme je proto na křovinatých stráních, okrajích lesů nebo pastvin. V hojnějším počtu se vyskytují v teplejších oblastech jižní a střední Evropy včetně ČR.

Pěstování
Astry patří k nevybíravým zahradním rostlinám, kterým se daří v běžné hlinitopísčité půdě. Potřebují však slunné stanoviště, aby dobře kvetly. Vzhledem k tomu, že je na jednom místě budeme pěstovat řadu let, pečlivě vybírejme záhonek, kde budou ladit s ostatními letničkami a nebudou si vzájemně stínit. Hvězdnicovité rostliny velmi dobře působí na smíšeném záhonku uspořádaném podle velikosti. Dobře se doplňují s rudbekiemi, jiřinami, zlatobýlem nebo řebříčkem. Menší druhy se pak krásně vyjímají na skalce, která už většinou na podzim květy moc nehýří.

Pro výsadbu je nejvhodnější jaro, kdy se současně starší rostliny množí dělením trsů, které se okamžitě přesazují na trvalé stanoviště. Aby se rostliny ke konci léta zbytečně nevytahovaly a nepolehávaly, měli bychom jejich výhony na přelomu května a června zkrátit přibližně o jednu třetinu. Stonky se tak zpevní a více rozvětví. Zkrácením výhonů po obvodu rostliny pak prodloužíme dobu kvetení a docílíme pravidelného nasazování květů. Na zimu kořeny hvězdnic nejlépe ochráníme, ostatně jako všechny ostatní letničky, nahrnutím zeminy nebo chvojím. Jejich vymrznutí se ale rozhodně bát nemusíme, astry přečkají i mrazy okolo -30 °C.

Ochrana
Zahradní odrůdy, pokud současně nerostou ve volné přírodě, nepatří mezi chráněné rostliny, i když někdy zplaňují jako například hvězdnice kopinatá. Jinak je tomu u volně rostoucích květin, které se vyskytují zejména v horských oblastech. Příkladem je hvězdnice alpská zařazená mezi kriticky ohrožené druhy.

-šum-
Foto: www.profimedia.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Rostliny
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte šikovnou firmu na zhotovení pergoly?

Zadejte si poptávku v kategoriích: pergoly.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Pergoly, balkon, okenice, střecha na chatě,pergola a montáž zahradního domku, Zastřešená pergola 7m x 3,5m.