Zerav západní patří k často pěstovaným jehličnanům, které se dají velmi dobře tvarovat, a nabízejí tak zahrádkářům široké spektrum využití od samostatných dekorativních rostlin až po živé ploty. Ve světě existuje celkem 15 rodů těchto dřevin z čeledi cypřiškovitých, u nás spíše známých pod jménem túje.

Thuja occidentalisPro kmen zeravu je typická hnědá rozpraskaná kůra vytvářející úzké proužky a zploštělé vodorovně rozložené postranní větve, které se na koncích třepí na spoustu zelených výhonků s malými šupinatými lístečky. Při troše fantazie nám svým tvarem připomenou „mrazové květy“ na skle. Plody jsou malé vejčité nebo podlouhlé šišky s kožovitými šupinami, pod nimiž se ukrývají semínka.

Tento strom pochází z východních oblastí Severní Ameriky, kde většinou roste v močálovitých půdách na březích potoků nebo řek a dosahuje až 20metrové výšky. Vyskytuje se jako samostatný porost, ale též ve společenství javorů, bříz, jasanů nebo smrků aj. Do Evropy byl importován v 16. století jako jedna z prvních amerických dřevin, bez nichž si už dnes těžko dovedeme představit větší zahradu, hřbitov nebo veřejný park. Od té doby zde bylo vypěstováno přes 120 dekorativních kultivarů lišících se velikostí, větvením a barvou jehličí, která se pohybuje od typicky zelené přes žlutohnědou, žlutou až po bíle strakatou nebo stříbřitou.

PěstováníZeravům nejlépe vyhovuje slunné, nestísněné stanoviště s trvale vlhkou výživnou půdou. Při jejich výběru však musíme mít na zřeteli poslání, které budou v zahrádce plnit, a vybírat vhodné kultivary podle toho, zda budou sloužit jako živý plot, či solitérní dekorativní rostlina.

Thuja occidentalisMnožení z vlastních výpěstků můžeme snadno provádět jak generativně, tak i vegetativně. Pokud si budeme chtít vypěstovat rostliny ze semínek, mysleme na to už v září nebo v říjnu, kdy se začínají otevírat šišky. Po vyschnutí z nich vypadají semínka, která uložíme na suchém a chladném místě, kde zůstanou do konce zimy. V polovině dubna začneme s jejich množením tak, že je na 24 hodin namočíme do vody a po vyjmutí je smícháme s jemným pískem. Na chráněné záhony je vysejeme koncem dubna. Vzešlé rostlinky podle potřeby vyjednotíme a ponecháme pouze silnější zdravé jedince, kteří si vzájemně nepřekážejí. Silnější výpěstky můžeme na podzim přepíchat do truhlíků, obvykle je však necháváme dva roky na stejném místě.

Dáme-li přednost množení dělením, začneme s tím v červenci nebo v srpnu, kdy odebrané řízky napícháme do písčito-rašelinového substrátu. Nemáme-li pařeniště nebo skleník, musí být množírna zakrytá fólií, aby se zde udržela trvalá vlhkost. Kořenící části větviček musíme rovněž chránit před prudkým sluníčkem. Podle velikosti můžeme zakořeněné rostliny už na podzim nahrnovat nebo je přepíchat na chráněný záhon. A ještě jedno upozornění! Vegetativnímu množení pomocí řízků dáváme přednost u všech dřevin určených pro živé ploty. Rostou totiž daleko vzpřímeněji.

ZajímavostiKromě zahradnictví je zerav západní hojně využíván i v lesnictví, kde je pěstován především pro lehké, červeně zbarvené měkké dřevo s typickou vůní.

-šum-Foto: www.profimedia.cz