Encyklopedie, rostlinyDieffenbachia nás asi nezaujme žádným pestrobarevným květem, ale přesto se jako pokojová rostlina těší veliké oblibě. Je to především zásluhou jejích širokých zelenobílých listů, které jsou výrazně žilkované, pruhované nebo skvrnité. U mladých rostlin vyrůstají od země, časem však odumírají a odpadávají, takže se vytváří přímo rostoucí dřevnatící kmínek s rozloženým vrcholovým olistěním. Díky němu působí dieffenbachia mimořádně dekorativním dojmem jak v domácím prostředí, tak v kanceláři. Ojediněle vykvete drobnými žlutými kvítky uspořádanými v palici, ale ty nejsou příliš nápadné. Dieffenbachií existuje přibližně 30 druhů lišících se vzorem, velikostí a tvarem listů. Jejich původní vlastí jsou tropické oblasti Brazílie a Ameriky.

PěstováníDieffenbachie potřebují hodně světla, ale před prudkým letním sluníčkem dají raději přednost troše stínu. Vzhledem k tomu, že pocházejí z deštných pralesů, mají rády vlhký vzduch, který bývá v domácnostech s ústředním topením určitým problémem. Lze ho však nahradit častým rosením a omýváním žínkou nebo houbou namočenou ve vlažné vodě, čímž současně zbavíme listy prachu. Tyto rostliny sice vyžadují dostatečnou vláhu, přesto by v misce nikdy neměla zůstávat trvale voda. I když teplota vzduchu nemá dlouhodobě klesnout pod 15 °C, vydrží rostlina během zimy nějaký čas i 10 °C, ale po tu dobu bychom ji neměli prakticky zalévat. Při větrání dávejme pozor, nesnáší průvan. V létě nezapomínejme na hnojení tekutým hnojivem pro pokojové rostliny s ozdobnými listy, které aplikujeme jedenkrát za 14 dní.

Všechny dieffenbachie je třeba pravidelně přesazovat do maličko větší nádoby. Děláme to každý rok na jaře, nebo když ze spodních otvorů v květináči začnou prorůstat kořeny. Půda musí být středně kyselá - nejlépe směs rašeliny, listovky a Encyklopedie, rostliny, dieffenbachiepísku.

Rozmnožování provádíme pomocí 7,5 až 10 cm dlouhých řízků z čerstvých vrcholových výhonů, které odebíráme od poloviny jara do časného léta. Po šikmém odříznutí obalíme jejich konce ve stimulátoru, zasadíme je do pěstebního substrátu a přitlačíme. Květináč přikryjeme skleněnou nádobou a okolo napícháme čtyři špejle, přes které přetáhneme igelitový pytlík. Pak nádobu s rostlinou uložíme na teplé místo bez přímého slunečního světla. Jakmile řízky zakoření a začnou růst, sejmeme kryt a necháme je asi týden aklimatizovat. Až povyrostou přibližně o 5 cm, přesadíme je do větší nádoby se zeminou pro dospělé rostliny.

Dieffenbachie lze také množit semeny, ale není to příliš běžné.

ZajímavostiVšechny odrůdy a kultivary této rostliny jsou krásné, ale současně jedovaté. Obsahují krystaly šťavelu vápenatého, který při dotyku dráždí pokožku a snadno se přenese do očí nebo na sliznice. Je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti a při manipulaci, zejména při řízkování, používat gumové rukavice. Ještě větší problémy nastávají, když se část rostliny dostane do úst. Pak se objevují otoky a přichází zvracení, kdy je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Proto není vhodné pěstovat dieffenbachii v domácnostech, kde jsou malé děti nebo volně pobíhající zvířata.

-šum-Foto: www.profimedia.cz