Encyklopedie rostlin: Lípa

lípa
Zvětšit fotografii

Lípa (Tilia), český národní strom, patří k mohutnějším dřevinám, které od dávných časů „držely stráž“ nad naším zdravím i nejednou zemědělskou usedlostí.

Lípy vesnickým stavením poskytovaly svou košatou korunou stín, tlumily nárazy větru, jejich květy pak sloužily jako nevyčerpatelná přírodní lékárna a medonosný zdroj. Lípy se často objevovaly v centru středověkých náměstí, kde se odbývával společný život, prostí lidé je vysazovali poblíž stavení při slavnostních příležitostech, jako je svatba či narození potomka.

Lípy rostou prakticky ve všech severních částech Ameriky, Evropy i Asie, ale zdomácněly také na Kavkaze, v Malé Asii a řadě dalších míst světa. Poznáme je podle košaté a pravidelně tvarované koruny, především podle srdcovitých listů (s jemnými chloupky) a sladce vonících chomáčků vidlanovitě větvených kvítků se spoustou tyčinek, které doprovází jako štít protáhlý blanitý listen. Nezaměnitelný je i plod v podobě malého kulovitého oříšku.

Ve světě existuje celá řada druhů lipových stromů. K nejznámějším a u nás pěstovaným patří lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), lípa malolistá – srdčitá (Tilia cordata) a lípa obecná (Tilia vulgarit), která je jejich křížencem. Často však dochází ke spontánnímu křížení mezi zmíněnými i dalšími druhy. Dorůstají výšky od 20 do 40 metrů a dožívají se minimálně 200 let. Pro okrasu je pak pěstována lípa stříbrná (Tilia tomentosa Moench), jejíž nektar je však prudce jedovatý pro čmeláky a včely.

Doba květu

Lípa

Všechny druhy u nás začínají kvést od května. Lípa velkolistá obvykle ukončuje květenství už v červnu, lípa malolistá kvete o měsíc déle. Nenechme se však vyvést z míry tím, že nám mladý stromek nepokvete. Tyto stromy kvetou až v pozdním věku - někdy teprve od 30 let věku.

Nároky na pěstování

Lípám se nejlépe daří na osluněném nebo mírně zastíněném místě, kde je přiměřeně vlhká (nikoliv promokřená) půda. Alespoň z počátku bude vhodné postarat se o ochranu před prudkými větry. Dříve se tyto stromy vysazovaly v blízkosti obydlí, ale mohou být pěstovány též jako solitéry v parcích nebo ve větších zahradách. Bujně rostoucí koruna se dá velmi dobře tvarovat. Lípu lze množit pomocí semen, která se sbírají v září a záhy vysévají do kypré půdy. Úspěšnější však bývá jejich uložení do vlhkého písku a jarní výsev. Na jaře lze též odříznout větvičku s několika očky a zapíchnout ji do pařeniště.

Zajímavosti

Blahodárných účinků odvaru z lipových květů bylo hojně využíváno v lidovém léčitelství a nezřekla se jich ani současná medicína. Obsahují řadu tříslovin, flavonoidů, polysacharidů, různé druhy kyseliny karboxylové včetně jejich solí a řadu dalších prvků, které spolu se slizy aktivují obranné mechanismy a podporují pocení. Z toho důvodu se lipových čajů používá při léčbě dýchacího ústrojí, zejména nemocí z nachlazení.

Velmi prospěšná je směs z květů lípy malolisté, černého bezu a hluchavky bílé, která se kromě zmíněných neduhů využívá i při léčbě močového měchýře a ledvinových potíží. Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.

Lipové květy sbíráme společně s listeny hned po rozkvětu, kdy je obsah účinných látek nejvyšší. Sušíme je na vzdušném místě, kde teplota nepřesáhne 40 °C. (Nikdy nesbíráme květy lípy stříbrné nebo americké, mají odpornou chuť a navíc mohou škodit zdraví!)

Foto: www.isifa.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Rostliny
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

rostlinyencyklopedie

Doporučujeme

Hledáte šikovnou firmu na zhotovení pergoly?

Zadejte si poptávku v kategoriích: pergoly,stromy.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Nerezová pergola se zábradlím, pergola, zastřešená zahradní pergola.