Pryskyřník velký (Ranunculus lignua) je typickou vodní rostlinou, kterou lze pěstovat ve středně velkých zahradních jezírkách nebo v pobřežní zóně větších nádrží. Má krásně miskovité květy zlatožluté barvy složené z pěti dělených okvětních lístků, kde ze stejně zbarveného středu vyráží spousta pylových tyčinek. Kvítky sice nejsou příliš velké, dorůstají v průměru 3,5 cm, ale ve specializovaných zahradnictvích lze občas sehnat i nápadnější velkokvěté odrůdy. Tato poměrně velká rostlina, dosahující výšky okolo 1 m, upoutává také pozornost svými kopinatě špičatými listy o délce 15 až 10 cm, které vyrážejí z nadzemní i ponořené části stonku.
Ve volné přírodě se s pryskyřníkem velkým můžeme setkat na okrajích rybníků, tůní, pomalu tekoucích vod a všude tam, kde se vyskytují bažiny. Roste obvykle ve společenství rákosin, bažinatých ostřic a vysokých olšin. Je rozšířen prakticky po celé Evropě kromě nejteplejších oblastí a územních celků, jako je Řecko. U nás se nejvíce vyskytuje v Polabí a na Kokořínsku.
Květenství
Obvykle od června do září, pak se začínají objevovat 2,5 až 3 cm veliké plody ve tvaru vejcovité křídlaté nažky.
Pěstování Pryskyřník velký patří mezi rostliny mělké zóny, a proto nám nejlépe poroste v hloubce mezi 40 až 80 cm. Stejně jako v přírodě se bude i na zahrádce hezky vyjímat ve společenství ostatních rostlin jako například modrásku srdčitého, šmele okoličnatého, orobince anebo žabníku. Aby dobře kvetl, potřebuje plné slunce nebo alespoň polostín.
Při osazování dáme z estetického hlediska přednost velkým nádobám - nejlépe zatíženým plastovým košům, které zapustíme do příslušné hloubky. Výjimku můžeme udělat pouze u skutečně velkých vodních ploch, ale ani pak to nebude příliš vhodné, 
protože volně vysazené rostliny bývají invazivní, a nelze je tak snadno redukovat jako na záhonku. Rostliny v nádobách mají navíc tu výhodu, že je můžeme během sezony přemísťovat a na zimu ukládat na chráněné místo, abychom mohli vypustit jezírko.
Tato vodní rostlina vyžaduje hlinitopísčitou půdu s organickými zbytky. Namíchat takové „poctivé bahno“ však není příliš snadné, a proto si ušetřeme námahu a poohlédněme se po substrátu pro vodní rostliny. Většinou se k nám dováží ze zahraničí a přes internet je nabízen profesionálním pěstitelům.
Pryskyřníky lze poměrně snadno množit jarním výsevem, nebo podzimním dělením trsů či odebráním kořenových řízků z podzemní části stonku (oddenku).
Ochrana Dříve byl pryskyřník velký na našem území hojně rozšířen, nyní se následkem zpevňování břehů a vysoušení mokřin stává značně ohroženou rostlinou. S jeho největšími lokalitami se proto setkáme většinou na chráněných územích. Je zařazen mezi silně ohrožené druhy, a proto je chráněn zákonem.
Vlastnosti Pryskyřníkovité rostliny tvoří rozsáhlý botanický rod zahrnující okolo 400 druhů, z nichž všechny jsou více či méně jedovaté. Na našem území se vyskytuje celkem 17 druhů a skupin, v léčitelství se však využíval hlavně prudce jedovatý pryskyřník prudký. Odvar z jeho listů sloužil k léčení kožní vyrážky.
-šum- Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com