Encyklopedie, rostliny, šišákŠišák bajkalský (Scutellaria Baicalensis L) je zatím málo známá vytrvalá bylina, která se nám bude v zahrádce docela pěkně vyjímat a současně může posloužit jako velice užitečná léčivka. Patří k rostlinám hluchavkovitým, což už samo o sobě může navodit představu o jejích vlastnostech a vzhledu. Pokud si ale myslíte, že vypadá jako kopřiva, tak jste trochu vedle. Čeleď hluchavkovitých zahrnuje spoustu druhů od drobných rostlin až po keře. Když si ale připomeneme, že se jim česky říká také pyskaté rostliny, nebudeme daleko od pravdy, řekneme-li, že kvítky šišáku jsou podobné běžným hluchavkám. Vypadají jako modrofialový kalíšek zakončený dvěma, směrem dolů vybočenými, pysky, takže z profilu může takový kvítek člověku obdařenému fantazií připomínat hlavičku delfína. Zato listy se už kopřivám vůbec nepodobají, mají protáhlý kopinatý tvar a obrůstají celý stonek od nadzemní části až k vrcholu. Důležitou částí je silný hnědý kořen vřetenovitého tvaru, který je uvnitř hnědý. Výška rostliny se pohybuje okolo 30 cm, ale může dorůst až půl metru.

Tato rostlina pochází z oblastí Zabajkalí a Dálného východu, kde roste na suchých, kamenitých a štěrkovitých svazích, kam po většinu dne svítí slunce. V těchto oblastech také bývala hojně využívána v lidovém léčitelství, kde se podávala při horečkách, bolení v krku, kašli, zvracení nebo silné menstruaci. Dnes je pro farmaceutické účely pěstována v Rusku, Číně, Mongolsku a Japonsku.

U nás ve volné přírodě neroste, ale můžeme se zde setkat s jejími příbuznými, a sice šišákem vroubkovaným, hrálolistým a vysokým. Jinak rod šišáků (Scutellaria) zahrnuje asi 200 rostlinných druhů, které se vyskytují v nejrůznějších oblastech Evropy a Asie.

Květenství

Rostliny pěstované u nás obvykle kvetou koncem léta a na podzim, v původní domovině, kde zima přichází dřív, to bývá už v květnu nebo v červnu.

Pěstování V našich podmínkách se dá šišák bajkalský velice dobře pěstovat jako zahradní bylina už vzhledem k tomu, že nemá problémy s přezimováním. Jako většina léčivek vyžaduje slunné stanoviště nebo alespoň polostín a suchou dobře propustnou půdu. Množí se semeny, které vyséváme koncem března do truhlíčků umístěných na světlém a mírně teplém stanovišti. Na otevřený záhon přesazujme rostlinky v druhé polovině května po Zmrzlých mužích. Zde nám až do podzimu poroste jako příjemná dekorativní rostlina.

Kořeny, ve kterých je obsaženo nejvíce účinných látek, sklízíme teprve třetím rokem na podzim, kdy dosahují hmotnosti okolo 20 až 25 gramů. Se sušením je to trochu náročnější, nejlépe se nám to podaří při umělém teple do 60 stupňů C. Pak se podávají ve formě čajů nebo macerují. Obdobným způsobem se dá, byť s menšími účinky, využít i nať.

Při užívání však buďme opatrní a raději se předem poraďme s lékařem. I přípravky zakoupené v lékárnách mohou při předávkování vyvolat závratě, zmatenost nebo křeče.

Zajímavosti K nejdůležitějším látkám obsaženým v šišáku bajkalském patří flavonoidy, steroidní saponiny, třísloviny, glykosid scutellarin, pryskyřice, minerální látky a organické kyseliny, které jsou předpokladem jeho léčivých vlastností. Již v tradiční čínské medicíně sloužil jako prostředek k zastavení krvácivosti a ke snížení vysokého krevního tlaku. V současné době je hojně využíván jako účinné antirevmatikum, především však k léčbě chorob nervového původu. Napomáhá lepšímu spánku a působí na celkové zklidnění mysli, což už samo o sobě napovídá, že bude i vhodným prostředkem k regeneraci z přepracování nebo ke zmírnění depresí. Nejenom v bylinkářství, ale i mnohých lékárnách je nabízen ve formě léčivých čajů, tinktur nebo tabletek.

Ještě větším hitem se v poslední době stává šišák vroubkovaný, který je využíván k léčbě akutních nervových stavů.

-šum- Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com